Generální ředitel ČT Jan Souček se nedlouho po svém nástupu pustil do práce rázněji, než se obecně očekávalo. Dokonce i zasvěcení mluví o tom, že v některých ohledech bylo očekáváno spíše opatrné našlapování a postupné drobné změny než radikální řez.

Jde o zrušení pořadu 168 hodin, který po osmnáct let v neděli večer moderovala Nora Fridrichová. Relace byla opakovaně v průběhu let terčem kritiky veřejnosti i politiků a v řadě případů se jím musela zabývat Rada České televize kvůli stížnostem na nevyváženost.

Podle informací redakce ParlamentníchListů.cz ze zdrojů zevnitř České televize se možnost zrušení kontroverzního pořadu Nory Fridrichové řešila už na jaře tohoto roku. Důvodem měly být stížnosti, které se na Kavčí hory hrnuly kvůli obsahu pořadu. Týkaly se především údajné neobjektivity. Stručně řečeno, že si Fridrichová vybrala téma, osobu, která v pořadu mluvila, ale protistrana nedostala prostor vyjádření.

Přestože se obratem po oznámení zrušení pořadu zorganizovala skupina asi deseti demonstrantů vedená známým aktivistou Peszynským, zpráva nevyvolala žádné velké pobouření, jak by možná někteří čekali.

Důvodem může být i to, že podle zdrojů z ČT, s nimiž redakce ParlamentníchListů.cz hovořila, je faktické odstranění Fridrichové z televizní obrazovky úlevou i pro šéfy divize zpravodajství a publicistiky Petra Mrzenu a Michala Kubala.

„Delší čas bylo 168 hodin předmětem sporů, každou chvíli se řešily nějaké problémy. Kubal s Mrzenou už ten pořad ani nechtěli mít pod sebou v divizi zpravodajství a měli vykládat, že pokud by se měl dál vysílat, ať si to dělá někdo mimo Kubalovu redakci. Mluvilo se o tom už na jaře,“ odhaluje podrobnosti důvěryhodný zdroj blízký vedení veřejnoprávní televize.