Referováním českých sdělovacích prostředků o událostech na Ukrajině začíná Petr Žantovský své pravidelné ohlédnutí za tím, co zajímavého v uplynulém týdnu v médiích zaregistroval. „Znovu jsme svědky propagandy z jedné strany. Jako příklad uvedu článek pana Romancova v MF Dnes, který nabídl pseudoseriózně vyhlížející analýzu ruského člověka, ruského národa a ruského prezidenta. A chce navodit dojem, že Rusko je v podstatě před převratem a že lid je doslova nabuditelný k tomu protestovat proti Putinovi. Má tam několik tezí, které se nesnaží nijak doložit, například že poslední prezidentské volby byly zfalšovány. A tvrdí to nepochybně,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz mediální analytik Petr Žantovský.

Politický geograf Michael Romancov v článku dále píše, že se ruský prezident bojí, aby ho nepotkalo totéž co Muammara Kaddáfího. „Myšlen je samozřejmě pouliční lynč libyjského vůdce. Psychologický účinek tohoto článku je ten, že Putin je diktátor zahnaný do kouta, jenž v podstatě jenom používá silové prostředky k tomu, aby oddálil okamžik, kdy lid povstane, svrhne ho a případně zlynčuje na ulici jako Kaddáfího. To všechno jsou úplné nesmysly, které se dají snadno vyvrátit průzkumy veřejného mínění o důvěře jednotlivým institucím v Rusku přes rozhovor s jakýmkoli Rusem na ulici. Nevím, proč pan Romancov dělá tuto propagandu, ale dělá ji soustavně a dlouhodobě, a to je k zamyšlení,“ poznamenává mediální odborník.

Vondra nám laskavě vysvětlil, že USA se do dění na Ukrajině nevměšují

Něco podobného se dalo sledovat ve čtvrtečních Událostech, komentářích ČT24, v nichž byl hostem exministr Alexandr Vondra. „Velmi laskavým způsobem nám vysvětlil, že Amerika nemá s ukrajinskou krizí nic společného, že se do tamního dění vůbec nevměšuje. Naopak že by do té krize měla vstoupit, konečně tam dovézt zbraně a tu válku rozhodnout, protože se to od ní očekává. Tak z toho jsem měl stejný pocit jako z článku pana Romancova. Jenom s tím rozdílem, že od pana Vondry člověk tu proamerickou propagandu vcelku očekává a nijak ho neudiví vzhledem k tomu, že byl dlouhodobě ve Spojených státech, že tam byl diplomatem a že tam má nepochybně vazby na mnohé zajímavé kruhy,“ konstatuje Petr Žantovský.

Chvíli po něm vystoupil ve stejném pořadu k minskému summitu sociolog Jaroslav Sýkora. „Odpovídal na otázky typu, jak byli účastníci šestnáctihodinového jednání emočně vytíženi, co mohla udělat únava s jejich psychikou, zda se v tom dlouhém čase posouvají jejich stanoviska tak, aby z nich někdo ustupoval a podobně. To byly všechno dotazy, které měly být kladeny politologovi nebo psychologovi, nejlépe oběma, ale určitě ne sociologovi. Pan Sýkora navíc použil několik velmi prázdných floskulí a proložil to takovým pseudovědeckým žargonem, že přínos toho rozhovoru byl absolutně nulový. Tomu se říká v České televizi publicistika, já tomu říkám spousta promarněného času,“ hodnotí mediální analytik.

Moderátor nenechal Schwarzenberga obelhávat veřejnost svými tezemi

Téma Ukrajiny uzavírá pondělním vydáním Událostí, komentářů, kde moderátor David Borek vedl rozhovor s předsedou TOP 09 Karlem Schwarzenbergem. „Nevěřil jsem svým očím a uším. Protože obvykle v této situaci v České televizi i v mnoha jiných mainstreamových médiích to vypadá tak, že pan Schwarzenberg něco řekne a redaktor se tváří, že právě zaznělo slovo Boží. A pan Borek se najednou stal novinářem a pana Schwarzenberga docela griloval, kladl mu vhodné protiotázky, otevřeně nazýval některé věci, tak jak opravdu jsou, ani nenechal pana Schwarzenberga úplně obelhávat veřejnost různými tezemi, které od něj slýcháme dnes a denně. Prostě se nedal,“ podivuje se Petr Žantovský.

Bylo mu to divné až do chvíle, než si přečetl o posledním zasedání Rady České televize, na níž radní Ivana Levá vystoupila s kritikou propagandistického referování o Ukrajině a naopak radní Michal Jankovec bezelstně přiznal, že tón zpravodajství o ukrajinské krizi je určován z Bruselu pokyny Evropské unie. „V kontextu s rozhovorem Borka se Schwarzenbergem mi přijde, jestli na tom není něco pravdy a jestli se Česká televize nezačala snažit vyvažovat. Vždyť to, co předváděla v minulých týdnech, bylo trestuhodně jednostranné a neodpovídalo to pojmu žurnalistika, ale pojmu propaganda. Jestli se náhodou potrefená husa neozvala a výsledkem toho nebyla konečně jednou kvalitní žurnalistika. Pokud by to bylo takhle snadné, že stačí kritické slovo a veřejnoprávní instituce se na základě toho začne chovat rozumně, tak bychom na tom s naší demokracií nebyli ještě tak špatně,“ míní mediální odborník.

Na slovech slovenských církevních představitelů není nic kontroverzního

V uplynulém týdnu bylo také zajímavé sledovat ohlasy na slovenské referendum, jemuž česká média věnovala nadstandardní prostor a v němž naši východní sousedé odpovídali na otázky, zda je možné manželstvím nazývat jiné soužití kromě svazku jednoho muže a jedné ženy, zda povolit osobám stejného pohlaví adopci dětí a zda odmítnout, aby školy mohly vyžadovat účast dětí v oblasti sexuálního chování či eutanazie, pokud s tím jejich rodiče nebo samotné děti nesouhlasí. „V našich mainstreamových médiích jsme zaznamenali množství článků, které popisovaly zatvrzelost, konzervativnost, tradicionalismus a nepřijatelnost názorů Konference biskupů Slovenska,“ říká pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.