Pod zkratkou AUF1 se skrývá německý název Alternatives Unabhängiges Fernsehen, Kanal 1. Tedy Alternativní nezávislá televize.

„Stanice sídlí v Rakousku, ale oslovuje celou německy mluvící oblast. Dosah se od svého založení rychle zvýšil, takže stanice je nyní jedním z největších „alternativních médií“ pro prostředí konspirační ideologie,“ naznačuje ARD, co jí na alternativním vysílateli nejvíce vadí.

Stížnosti šéfredaktora Stefana Magneta ohledně administrativních útoků na jeho vysílání jsou divákům německé veřejnoprávní televize vyloženy jako „narativ o nutnosti prosadit se proti údajné nenávistné kampani ‚systémových médií‘“.

Internetová televize právě čelí v Rakousku vyšetřování kvůli tomu, že část jejího vysílání přebírala regionální televize v Linci. To podle rakouského KommAustria (něco jako naše RRTV) představovalo zakázané pozemní televizní vysílání bez licence.

Poté je divákům veřejnoprávní televize obsáhle vysvětlováno, že tento úřad zkoumá i dodržování „uznávaných publicistických zásad“ ve zpravodajství a zda je kontrolována pravdivost zpráv. Nakonec se však dozvíme, že faktický obsah vysílání je i po deseti měsících stále pouze „předmětem zkoumání“.

„Vzhledem k volbě témat ze strany stanice lze předpokládat určitý vliv na extremistické či konspirační ideologické kruhy. Dodnes však nebyl zaznamenán žádný protiústavní či kriminální obsah,“ uvedl k případu internetové televize mluvčí rakouského ministerstva vnitra.

„Rakouské bezpečnostní orgány o AUF1 vědí,“ dovodil z toho pořad Tagesschau.

Německá veřejnoprávní televize přesto trvá na tom, že AUF1 „prostřednictvím své stanice opakovaně šíří nepravdivé informace a konspirační příběhy“. To je doloženo slovy, která měla ve vysílání zaznít, jako například „azylové tsunami“ nebo „očkovací masové zabíjení“.

Právě za covidových časů internetová televize mimořádně vyrostla. V Rakousku byly demonstrace proti uzávěrám ještě masovější, než u nás a do jejich nálady se přesně trefilo zpravodajství, poprvé vysílané v květnu 2021.

Od té doby je v německém mediálním maistreamu pravidelně tepána za „coronové lži a rasismus“.

ARD poukazuje i na to, že „alternativní“ média si vzájemným sdílením zvyšují dosah. A také, že AUF1 se dokáže prezentovat překvapivě profesionálně. Muselo to prý stát spoustu peněz. „Bohužel není jasné, odkud tyto peníze pocházejí,“ říká odborník na pravicový extremismus, kterého redaktoři Tagesschau oslovili. AUF1 přitom vybírá dobrovolné příspěvky od svých diváků a současně rozjela celkem úspěšný e-shop. Celkem zdárně se také pohybuje na sociálních sítích.

Expert na extremismus také říká, že „mnozí z těchto aktérů, kteří se dnes snaží obléknout novinářský nebo vážný plášť, udělali své první politické kroky v organizovaném neonacismu“. Tím je například v případě šéfredaktora Magneta míněna mládežnická organizace rakouských Svobodných, parlamentní strany, která je některými řazena k extrémní pravici. Z té vyšli i další redaktoři.

„Samozřejmě nejde o ‚alternativní‘ média, ale o dezinformace,“ shrnuje v reportáži ARD expert jménem Andreas Peham.

Televize AUF1 mezitím žádá diváky o další finanční podporu, která jí pomůže v právním boji.