Smrkové lesy v Krušných horách ve druhé polovině minulého století odumíraly. Rozvoj těžkého průmyslu vedl ke zkáze celých porostů. Státní podnik Lesy ČR začal na Litvínovsku, Klášterecku a Děčínsku, tedy v nejpostiženějších oblastech, porosty obnovovat, a to na více než osmi tisících hektarech - investice za dvě a půl miliardy korun. Další projekty jsou připravené, realizovat se začnou ještě letos.

Smrk ztepilý byl do druhé poloviny minulého století hlavní dřevinou krušnohorských lesů. Imise však tamější smrkové porosty výrazně poškodily. Na mnoha místech se lesy doslova rozpadly. Pro jejich obnovu tak zejména v 70. a 80. letech lesníci využili náhradní dřeviny - břízu, jeřáb, modřín, borovici kleč i smrk pichlavý. „Tento nepůvodní druh smrku se přizpůsobí různým půdním podmínkám, snáší vysoké imisní zatížení, a to i v kombinaci s klimatickými stresy či poškozením jelení zvěří,“ uvedl Zdeněk Růžek, krajský ředitel Lesů ČR v Teplicích. Právě smrk pichlavý však začala v posledních pěti letech vážně ohrožovat houba kloubnatka smrková. „Porosty smrku pichlavého doslova likviduje,“ pokračoval Zdeněk Růžek.

Věkem se rozpadly i březové porosty. Podle výrobně technického ředitele Lesů ČR Václava Lidického lesníci od počátku obnovy nepovažovali náhradní dřeviny za definitivní řešení. „Šlo o přípravnou fázi pro založení stabilních lesních ekosystémů. Dnes je životnost porostů náhradních dřevin u konce a po dvaceti letech od instalace lapačů popílku a odsíření se nám daří vrátit do Krušných hor domácí dřeviny, tedy opět smrk ztepilý a například také buk lesní,“ řekl.

Lesy ČR ročně zalesní na náhorní plošině hor až 400 hektarů. Za posledních pět let investovaly do projektů realizovaných od Klínovce po Děčínský Sněžník 427 milionů korun. „Na projekty jsme čerpali dotace z Operačního programu Životní prostředí. V květnu jsme předložili další dva záměry. Žádáme o podporu z Operačního programu rozvoje venkova. Na Litvínovsku i Klášterecku tak budeme letos pokračovat ve výsadbě původních dřevin,“ dodal Zdeněk Růžek.

V loňském roce se také začalo s leteckou aplikací přírodního dolomitického vápence s vyšším obsahem hořčíku a vápníku. Do půdy se tak vrátí důležité prvky, vyplavené v minulosti kyselými exhalacemi. Projekt Ministerstva zemědělství letos pokračuje právě v Krušných horách. „Vápní se čtyři a půl tisíce hektarů lesa, v červnu by mělo být hotovo. Výrazně se tak zlepší kvalita půdy,“ vysvětlil ředitel Lidický. Ministerstvo má schválenou koncepci vápnění do roku 2020. V současné době se připravují další projekty pro roky 2017 a 2018. Opět se týkají Krušných hor.