Novelizace zákona o střetu zájmů v návaznosti na nález Ústavního soudu

Ústavní soud svým nálezem sp. zn. Pl. ÚS 38/17, ze dne 11. 2. 2020, zrušil ke dni 31. prosince 2020 ustanovení zákona o střetu zájmů, podle kterých měl kdokoliv právo volně nahlížet na oznámení veřejných funkcionářů zveřejněná v Centrálním registru oznámení. K tomuto kroku Ústavní soud přistoupil s odůvodněním, že tato úprava představovala nepřípustný zásah do práva na soukromí a práva na informační sebeurčení vybraných veřejných funkcionářů. Podle Ústavního soudu měl být přístup k údajům z oznámení podmíněn žádostí o nahlížení do Centrálního registru oznámení u všech skupin veřejných funkcionářů.

V reakci na vyhlášení nálezu Ústavního soudu připravily Ministerstvo spravedlnosti a Sdružení místních samospráv ČR novelizaci zákona o střetu zájmů (tisk č. 956), která upravuje postupy pro nahlížení do Centrálního registru oznámení v souladu s požadavky vyplývajícími z nálezu. Novela dále přichází např. se zúžením osobní působnosti zákona, když z jeho dosahu vyjímá místostarosty obcí vykonávajících přenesenou působnost v základním rozsahu (tzv. jedničkových obcí) a členy rady těchto obcí a obcí s pověřeným obecním úřadem (tzv. dvojkových obcí), v obou případech nebyli-li tito funkcionáři pro výkon funkce dlouhodobě uvolněni. Novela zákona o střetu zájmů se nyní nachází ve třetím čtení v Poslanecké sněmovně.

Přezkumná řízení ve věcech přestupků na úseku střetu zájmů

Uvedený nález Ústavního soudu byl zohledněn také v recentní judikatuře Nejvyššího správního soudu. Ten svým rozhodnutími ze dne 29. 10. 2020, čj. 9 As 173/2020 – 32, a ze dne 24. 11. 2020, čj. 2 As 277/2020 – 32, naznačil, že „automatické“ zveřejňování oznámení tzv. „politických“ veřejných funkcionářů (tedy osob vyjmenovaných v § 2 odst. 1 zákona o střetu zájmů) prostřednictvím veřejné datové sítě je nepřípustné již od vyhlášení tohoto nálezu, tedy od 11. 3. 2020, přestože vykonatelnost nálezu byla odložena až ke dni 31. 12. 2020. Veřejný funkcionář, který nesplnil svou oznamovací povinnost z důvodu, že by jinak bylo zveřejněním oznámení zasaženo do jeho práva na soukromí a práva na informační sebeurčení, tak následkem těchto rozhodnutí nemůže být za nesplnění oznamovací povinnosti potrestán, neboť jeho jednání nedosahuje potřebné společenské škodlivosti pro to, aby bylo kvalifikováno jako přestupek.