„V dohledávání nejasných vlastníků jsme velmi úspěšní. Jen v uplynulém roce se nám podařilo vyřešit 7 496 takových případů, což je výborný výsledek. Tím, že čistíme katastr nemovitostí od nesprávně zapsaných údajů, pomáháme obcím, kterým tyto nemovitosti bránily při výstavbě potřebné infrastruktury. Zároveň pomáháme občanům dohledat majetek jejich předků, o kterém doposud nevěděli,“ uvedla generální ředitelka ÚZSVM Kateřina Arajmu.

V katastru nemovitostí bylo k 1. srpnu loňského roku evidováno celkem 369 078 položek s nedostatečně identifikovaným nebo neznámým vlastníkem a celkem 129 834 nedostatečně identifikovaných osob. Jednu nemovitost může spoluvlastnit více nedostatečně identifikovaných vlastníků a jeden takový vlastník může vlastnit několik různých nemovitostí. Reálně se tak jedná o 166 711 nemovitostí, které nemají správně zapsaného vlastníka. Z toho je 162 058 pozemků, zejména orné půdy, luk a lesních pozemků, a 4 653 staveb. V souvislosti s nedostatečně identifikovanými vlastníky se blíží také klíčový termín konce roku 2023, kdy podle nového občanského zákoníku propadnou všechny nemovitosti s nesprávně zapsanými vlastníky státu. Doporučujeme proto každému podívat na naše webové stránky www.uzsvm.cz do seznamu nedostatečně identifikovaných vlastníků, zda náhodou oni nebo jejich předci nejsou vlastníky nemovitosti, o níž doposud neměli tušení.

Příklady úspěšně vyřešených nemovitostí s nejasnými vlastníky v roce 2021:

• ÚZSVM převedl zdarma spoluvlastnické podíly pozemků obci Dlouhá Třebová, které byly v katastru nemovitostí zapsány na 23 neznámých vlastníků. ÚZSVM zjistil, že u všech 23 osob se jednalo o občany německé národnosti, kterým byl veškerý majetek zkonfiskován dle dekretu prezidenta republiky z roku 1945 a přešel tak ze zákona do vlastnictví státu.
• ÚZSVM v Pardubicích na základě žádosti pomohl s dohledáním nedostatečně identifikovaného vlastníka části zahrady v obci Tetov. Paní H. H. s manželem zakoupila pozemek se starou zemědělskou usedlostí. Součástí byl i pozemek o celkové výměře 890 m2, ten však byl v katastru nemovitostí zapsaný na paní M. B. Původní majitel vůbec netušil, že pozemek není v jeho vlastnictví, protože ho on i jeho předci užívali. Manželé se snažili po paní M. B. pátrat, protože však byli neúspěšní, obrátili se na pracovníky ÚZSVM. ÚZSVM se ve spolupráci s katastrálním úřadem podařilo dohledat veškeré údaje o původní vlastnici, která zemřela v roce 1961 ve Varnsdorfu. Na základě těchto informací požádal ÚZSVM příslušný soud o zahájení dodatečného dědického řízení po paní M.B. a v současné době se čeká na výsledek tohoto řízení.
• ÚZSVM vyřešil případ nedostatečně identifikovaného vlastníka zemědělských pozemků a lesního pozemku v Jamném nad Orlicí, který se narodil před téměř 200 lety. Obec následně potvrdila, že vlastník stále vedený v katastru nemovitostí zemřel roku 1902. ÚZSVM proto podal podnět k projednání dodatečného dědického řízení.
• ÚZSVM v Klatovech získal z odúmrti více jak hektar pozemků na Horažďovicku, které byly původně zapsány na nedostatečně identifikovaného vlastníka. Pan K. Š. se narodil koncem devatenáctého století v Čechách, avšak již v roce 1925 žil ve Spojených státech amerických. Muž neměl děti, byl vdovcem a v roce 1983 zemřel jako občan USA. V průběhu zámořského dědického řízení bylo zjištěno, že zanechal závěť z roku 1956. Ta uváděla, že dědičkou jeho majetku se má stát manželka. Ta však ke dni jeho úmrtí již nežila. Pro tento případ uvedl pan K. Š. jako dědičku neteř své manželky, paní G. A., avšak o té se nepodařilo zjistit žádné dodatečné informace. Usnesením soudu byla paní G.A. vyrozuměna o svém dědickém právu. Vzhledem k tomu, že se o dědictví nepřihlásila, připadly pozemky státu. Jelikož jsou nemovitosti vedeny jako orná půda, byly převedeny Státnímu pozemkovému úřadu.
• Na ÚZSVM v Hodoníně se obrátil majitel, který koupil třetinový podíl menšího rodinného domu a chtěl pomoci s pátráním po zbývajících majitelích. Dvě třetiny domu byly zapsány na nedostatečně identifikované vlastníky a ani v lokalitě nikdo dvě spolumajitelky neznal. Jednu ze spolumajitelek se podařilo ÚZSVM vypátrat už po jednom měsíci. Případ druhé majitelky byl však podstatně složitější, protože ta se v roce 1909 odstěhovala na druhý konec republiky. K nalezení podkladů pro dodatečné dědické řízení tak přispěla pečlivost jednoho z matrikářů, který do matriční knihy zapsal drobnou poznámku o novém bydlišti. Díky tomu mohlo být zahájeno dodatečné dědické řízení i v druhém případě.

Nedostatečně identifikovaného vlastníka má nemovitost buď v případě, že nemá zapsaného žádného vlastníka (tj. není zapsána na žádný list vlastnictví), nebo vlastníka v katastru sice zapsaného má, ale zápis neumožňuje jeho dostatečnou identifikaci. Většina zápisů tohoto druhu v katastru nemovitostí pramení ze situace před rokem 1989, kdy se katastr nemovitostí neudržoval řádně a v určitém období dokonce nebyl veden vůbec.

ÚZSVM na svých webových stránkách dvakrát ročně aktualizuje seznam nedostatečně identifikovaných vlastníků, který vypracovává Český úřad zeměměřický a katastrální (ČÚZK). Aktuální seznam nedostatečně identifikovaných vlastníků je společně s často kladenými dotazy k této problematice zveřejněn na webových stránkách ÚZSVM ZDE. Další informace včetně návodu, jak postupovat, jsou k nalezení také v informačním materiálu Nedostatečně identifikovaní vlastníci (ZDE).