Vyplývá to z průzkumu, který na vzorku 244 malých a středních podniků (MSP) uskutečnila pro Asociaci malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR) agentura Ipsos v rámci projektu Rok nových technologií 2022.

Za poslední tři roky došlo k výraznému rozšíření digitálních nástrojů ve výrobě i službách. Téměř 70 % podniků plánuje s digitalizací pokračovat. Pokud podniky plánují nepokračovat v digitalizaci, je to často proto, že na to nemají finance nebo v tom nespatřují žádný přínos, zjistil průzkum.

„Digitalizace podnikatelského sektoru představuje důležitý krok ke zvýšení konkurenceschopnosti firem nejen u nás, ale i v zahraničí,“ uvádí Petr Očko, náměstek ministra průmyslu a obchodu pověřený řízením agentury CzechInvest a dodává: „Na CzechInvestu podporujeme digitalizaci napříč Českou republikou, a to prostřednictvím odborných konferencí a webinářů. Pořádáme semináře pro ty, kteří hledají finanční zdroje na rozvoj a zavádění prvků automatizace a digitalizace, tak i pro ty, kteří hledají inspiraci a zkušenosti od společností, které si tímto procesem automatizace již prošly, nebo se její implementací přímo zabývají. Mimo jiné podporujeme skrze inkubační program Technologická inkubace mladé, inovativní a technologické firmy nabízející zajímavá řešení nejen v oblasti Průmyslu 4.0.“

Typický malý a střední podnik je s digitalizací hotový ze 40 %. Vzhledem k vývoji může být pochopitelně proces digitalizace jen těžko reálně ukončen, ale z hlediska digitalizačních cílů firem lze říci, že více než třetina větších firem (v rámci segmentu MSP) se cítí být zhruba v polovině své cesty. Nejvíce takových firem najdeme v oblasti výroby a služeb. Z průzkumu rovněž vyplývá, že řemeslo je digitálně nejvíce rezistentní, respektive že digitalizační ambice nejsou příliš vysoké. To odpovídá realitě, jakkoli digitalizace proniká i do řemeslných oblastí. Když se podnikatelé ohlédnou zpětně, jako největší dosavadní přínos digitalizace vnímají větší rychlost a zjednodušování.

Při investicích do digitalizace v roce 2021 většina podniků využívala vlastní zdroje. Nejčastěji přitom investovaly částku do půl milionu korun. Jde tedy o sumy, na které ještě není zcela nezbytné hledat externí financování. V praxi také bývá problém s dostupností takového financování.

„Na druhé straně jde o typický rys MSP, které velmi často investují až poté, co si na investici vydělají. To podle některých analýz sice může zpomalovat rozvoj firem, ale poskytuje jim to nespornou finanční stabilitu, která se jim zejména v posledních extrémně turbulentních letech osvědčuje. Úvěr byl častější pouze ve výrobních firmách s větším obratem. Dotaci využilo poměrně malé procento firem. Poukazuje to rovněž na nastavení podmínek dotace na digitalizaci – k nim jsme dlouhodobě oprávněně kritičtí,“ uvádí místopředsedkyně představenstva AMSP ČR Pavla Břečková.

V průměru téměř tři čtvrtiny firem plánuje i v následujícím období pokračovat v digitalizaci. Nejvíce patrný je tento trend ve výrobě a ve službách, ale oproti ostatním výstupům průzkumu, v této ambici i řemeslo vykazuje poměrně vysoké skóre – cca 42 %. „Nejvíce jasno mají ve zmíněné ambici průmyslové či výrobní MSP, u nichž jde o existenční nutnost ve smyslu zvyšování produktivity a efektivity výroby. Nejčastějšími důvody, proč podniky nechtějí v digitalizaci pokračovat jsou ty, že očekávaný efekt se nedostavil, nemají dostatek financí, nepotřebují to ke své práci, případně že digitalizace v malé provozovně se nevyplatí,“ uvádí Evžen Reitschläger, člen dozorčí rady AMSP ČR.

33 % podniků digitalizuje účtenky a cestovní výdaje, především jde o výrobní a větší firmy. České firmy již nepoužívají pouze internetové bankovnictví či účetnictví jako jediné digitální nástroje. Čím dál více se učí využívat bankovní identitu. Nejvíce se rozšiřuje ve výrobním segmentu. Jedním z důvodů je zejména možnost ověření zákazníků. Dalším zajímavým jevem je digitalizace účtenek a cestovních výdajů. Většinou se jedná o větší firmy působící ve výrobní sféře, které pronikají do digitalizace rychleji než menší firmy.

„Těší nás, že mezi nejvýznamnější nástroje digitalizace patří bankovní identita, kdy navíc téměř 30 % firem uvažuje o jejím využití pro online ověřování svých zákazníků. Přitom v červnu to byl teprve rok, kdy začaly firmy svým klientům tuto možnost ověření nabízet. Doposud tak BankID využilo na firemních portálech na 350 tisíc osob,“ uvádí Blanka Svobodová, Corporate Strategy and Financing Tribe Leader Komerční banky.

Hlavní výhody platby kartou vidí čeští podnikatelé v rychlosti transakcí, jednoduchosti a přehlednosti. Bezhotovostní platby dříve dominovaly zejména ve službách. Dnes se o jejich výhodách čím dál více přesvědčují výrobní podniky. Na platby kartou se velmi rychle adaptoval i segment řemeslníků, a to zejména z důvodu rychlosti a odpadající starosti o hotovost. Výsledky průzkumu jasně ukazují, že z pohledu přijímaných plateb stále dominují bankovní převody a hotovostní platby. Platby přes platební terminály ale začínají být na vzestupu a dnes se dá říci, že takřka polovina podniků začíná přijímat platby přes platební terminály. Více než 40 % podniků přijímá online platby platební kartou přes platební bránu. Jen dvě procenta přijímají platbu v Bitcoinech.

„Data jsou pro nás velmi zajímavá. Přestože KB SmartPay, společně s GoPay, zpracovává platby 41 tisícům obchodníků, což představuje 40% tržní podíl, je vidět, že prostor ještě existuje. Digitalizaci vnímáme jako klíčový prvek pro rychlou a efektivní obsluhu klienta. I proto nabízíme obchodníkům v rámci programu Česko platí kartou možnost získat platební terminál nebo platební bránu pro bezhotovostní platby na rok zdarma,“ říká Jitka Palatová, generální ředitelka společnosti KB SmartPay.

Čtyři z 10 podniků využívají Google Firemní profil, dalšími poměrně často využívanými nástroji jsou Google Ads a Google Workspace. Co se týká Google nástrojů, suverénně vede využívání firemního profilu, který je zdaleka nejpopulárnější v průmyslových MSP s větším obratem. Google Ads zase dominují v sektoru služeb, přičemž opět se to týká spíše firem s obratem nad 11 mil. Kč ročně.

Dominance e-mailu s firemní doménou (58 % respondentů) byla očekávána, dokonce možná i více, než ukázal náš průzkum. Na scéně komunikačních kanálů rovněž jasně zdomácněly sociální sítě, ať již jsou využívány k promo akcím nebo například k náboru nových zaměstnanců. Pro někoho může být novinkou, jaký růst zaznamenaly reklamy na internetu: ty jsou využívány více než polovinou firem ve výrobě i ve službách. Výrazně více pak tento kanál používají MSP s větším obratem (nad 11 mil. Kč).

„Google pomáhá českým podnikům využívat příležitostí digitální doby prostřednictvím svých nástrojů a vzdělávacích programů, kterými od roku 2016 prošlo již 170 000 účastníků. Například Firemní profil představuje pro firmy užitečný nástroj – je to první místo, na které zákazník klikne, když firmu vyhledává třeba na Mapách Google. Podnikům nástroj přivádí zákazníky, protože jim umožňuje nejen odlišit se od konkurence, ale navíc přidat užitečné informace, jako je otevírací doba nebo možnost rezervace – pokud se například jedná o restauraci,” říká Petr Šmíd, marketingový ředitel Googlu pro Česko, Slovensko, Maďarsko a Rumunsko.

Téměř tři čtvrtiny podniků se domnívají, že elektronizace benefitů snižuje administrativní náklady. Elektronizace benefitů byla v minulosti spíše „módní“ záležitostí. Covidové období rozjelo užívání digitálních nástrojů v masovější míře a benefity nejsou výjimkou. Z průzkumu vyplývá, že v roce 2022 více než 70 % podniků považuje elektronizaci benefitů jako funkční nástroj, který mimo jiné snižuje i administrativu. V tomto směru se shodují firmy napříč obory. Tři čtvrtiny podniků považují elektronizaci zaměstnaneckých benefitů za nástroj, který by měl podporovat stát. Tuto myšlenku podporují jak velké, tak menší firmy. Nejvíc tuto myšlenku prosazuje segment služeb, nejméně pak opět živnostníci.

„Elektronizace zaměstnaneckých benefitů je jasným trendem posledních let. Jejich výhodou je jednoduchost užívání pro zaměstnance a snížení administrativních nákladů na straně zaměstnavatele i partnerských provozoven, kde lze benefity využít. Zároveň dokážou snadno zajistit účel, pro který je benefit zaměstnavatelem poskytován – ať už se jedná o stravování nebo různé oblasti volnočasových aktivit,“ říká Miroslav Sedlák, předseda Českého sdružení pro moderní benefity MOBEN.

Téměř třetina plánuje do 2 let zařadit do svého vozového parku elektromobil. Průzkum celkem logicky odráží reálný stav situace. Firmy větší už nějaký elektromobil vlastní a uvažují nad dalším rozšířením své flotily. Menší podniky jsou přirozeně opatrnější a zcela logicky jinak přemýšlí nad svými dlouhodobými investicemi. Zajímavým výsledkem se zdá být rostoucí zájem o kompletní řešení elektromobilních služeb (40 % respondentů). A to zejména ve výrobním segmentu a ve službách. Tomuto segmentu též dominují větší firmy, které jsou z pohledu zkušenosti s elektromobily o krok dále.

„Nákup elektromobilu jde ruku v ruce s komplexním řešením infrastruktury. Právě správně fungující infrastruktura, nastavená dle užívání vozidla, je základem k ekonomickému a ekologickému provozu elektrických vozidel. Dle výsledků je patrná postupná transformace mobility a přerod z konvenčních paliv na elektromobilitu. Lze předpokládat, že podíl prodaných elektromobilů v roce 2025 bude v ČR činit víc jak 20 %,“ říká Miroslav Holan, vedoucí Rozvoje obchodní sítě ČR, Škoda Auto, a. s.

„Provedené průzkumy v rámci Roku nových technologií 2022 otevírají řadu dalších otázek, které mají jeden společný cíl, a to dále podporovat digitální transformaci MSP. Díky zmapování současného stavu se ukázalo, že podpora směrem k MSP musí být zacílena konkrétně pro různé obory tak, aby implementace digitálních řešení přinesla podniku očekávané přínosy a nezpůsobila rozčarování z neefektivně vydaných financí a energie,“ říká Eva Jelínková, akademická pracovnice Katedry podnikové ekonomiky a managementu, Fakulty ekonomická, Západočeské univerzita v Plzni.