Mezi nejpopulárnější moderní technologie související s automatizací patří internet věcí (využívá jej 34 % podniků), chytré senzory (31 %) nebo 3D tiskárny (31 %). Internet věcí využívají především obchodní firmy, chytré senzory pak nejčastěji firmy s 50-249 zaměstnanci. „Hlavním přínosem automatizace je vyšší produktivita a kvalita vzhledem k eliminaci chyby lidského faktoru, ale také uvolnění pracovní síly pro jiné činnosti ve firmě. Potvrzuje se tak fakt, že pro malé a střední podniky je lidský kapitál klíčovou hodnotou, přičemž v praxi nejde o módní klišé,“ uvádí místopředsedkyně představenstva AMSP ČR Pavla Břečková.

Automatizace procesů se podle ní týká zejména výroby, ale překvapivě vcelku vyrovnaně i obchodu a služeb. „Příliš nepřekvapí, že nejsilnější použití nástrojů souvisejících s automatizací najdeme v tomto podnikatelském segmentu u firem střední velikosti,“ komentuje zjištění průzkumu předseda představenstva AMSP ČR Josef Jaroš. Upřesňuje, že největší investice v posledním roce putovaly do modernizace výrobních hal, následovaly investice do automatizace výroby a rovněž automatizace administrativních a finančních procesů.

Přibližně třetina (30 %) podnikatelských subjektů investovala v posledních 12 měsících do automatizace produkce více než 300 000 Kč. Čtvrtina podniků (26 %) pak takový obnos investovala do automatizace administrativních či finančních procesů. „Sledovaná výše investice má značný rozptyl, ale lze říci, že do automatizace investovalo nad milion nebo dokonce nad pět milionů korun zhruba 12 procent firem,“ shrnuje Jaroš.

„Malé a střední podniky automatizují docela solidně, vezmeme-li v úvahu, že nemají příliš státních pobídek, ani za nimi nestojí finančně silný korporát,“ dodává Břečková. Investice tohoto charakteru by podle ní bylo extrémně vhodné podpořit ze strany státu, aby se nůžky automatizace mezi velkými korporáty a menšími firmami začaly svírat. Příkladem může být třeba Velká Británie, kde bylo dotačně podpořeno pro zvýšení digitalizace, automatizace a robotizace 55 % malých a středních podniků, v Německu 52 %, ve Španělsku dokonce 66 %. 1/

Právě vzhledem k podpoře v některých zemích EU jde podle Pavly Břečkové rovněž o zachování konkurenceschopnosti našich domácích firem. „Jestliže automatizace v okolních zemích je výrazněji dotována, pak jsou naše firmy výhledově velmi nekonkurenceschopné, mají nižší produktivitu a nebudou schopné platit zvyšující se mzdy nebo zachovat lokální zaměstnanost,“ je přesvědčena místopředsedkyně AMSP ČR.

Ani podporu, kterou nabízí český stát, ale někdy malí a střední podnikatelé nedokáží čerpat tolik prostředků, kolik by mohli. Chyba přitom není vždy jen na jejich straně. Nejčastější bariérou pro využívání dotací je to, že podniky nedosahují parametrů nutných pro čerpání, ukázal průzkum. Ty jsou ovšem někdy nastaveny takříkajíc „od stolu“, bez detailní znalosti podnikatelského prostředí. 2/

Poznámky:
1/ Podrobnější údaje naleznete ZDE.
2/ Ještě ve velmi nedávné minulosti se firmy běžně setkávaly například s požadavkem (podmínkou dotace) na zvýšení počtu pracovních míst o nějaký počet a jejich udržení v příštích např. pěti letech. To jde jednak zcela proti smyslu automatizace, jde ale také o požadavek, který je často nenaplnitelný z důvodu „vyluxovaného“ trhu práce, zvláště pak v technických profesích.

Další dotační podmínka evidentně formulovaná od úřednického stolu zněla například takto: Při pořízení tohoto automatického soustruhu musí dojít ke zvýšení obratu o 30 %. To je zjevně mylné kritérium, protože mířit je třeba na přidanou hodnotu a zisk, nikoliv obrat. Má-li firma například devět nebo i více automatických center různého výkonu, a dotačně pořizuje jeden nový automat, pak je pochopitelně zcestné očekávat s tímto jedním strojem nárůst obratu o třetinu.