Podle nich došlo i k úplnému vyhynutí některých dalších druhů motýlů v Milovickém lese, resp. v oborách Klentnice a Bulhary na Pálavě. Více zde

Milovický les je z tohoto pohledu výjimečný jednak tím, že jde o rozsáhlý komplex bývalých pařezin, a jednak přítomností obory. Hospodaří tu Lesy ČR. Způsob hospodaření ale vedl k tomu, že druhy motýlů, vázané na světlé lesy, prakticky vymizely

„Chovaná zvířata likvidací zmlazení a keřového patra sice udržují lesy světlejší, ale během posledních výjimečně suchých a horkých let se ovšem úživnost obory výrazně snížila. Chovaná zvěř má tedy méně potravy a spásá doslova vše. Logickým krokem by bylo snížení počtu zvířat, ke kterému ovšem i přes apel AOPK ČR, Správy CHKO Pálava nedošlo,“ vysvětluje Jiří Kmet z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

Negativní dopad na populaci jasoně dymnivkového měl také způsob obnovy lesa prostřednictvím tzv. obnovních bloků - tedy částí lesa, které se celé oplotí tak, aby do nich neměla přístup zvěř, a v těchto blocích se pak provádí těžba. Vyplocení těchto obnovních bloků pak dále zvyšuje tlak zvěře na porost ve zbylých částech obory.

Negativně se projevuje také frézování pasek určených k zalesnění. Jasoni kladou vajíčka na dymnivky rostoucí v polostínu (tedy pomíjejí dymnivky zcela osluněné i ty zcela zastíněné). V Milovickém lese se tak jediným vhodným prostředím staly odrůstající paseky a okraje lesů, které na ně navazují.  Paseka samotná je však vhodná jen po určitou dobu - čerstvá paseka je stejně jako paseka se zapojeným porostem vysazených stromků pro jasoně nevyužitelná, protože je zde příliš světla zpočátku a naopak jeho nedostatek v pozdější fázi. Jasoňům vyhovovuje pouze střední fáze obnovy porostu na pasekách.

„Na nešetrné způsoby hospodaření Lesního závodu Židlochovice Lesů ČR s.p. v přírodně cenných lokalitách upozorňujeme již řadu let, své požadavky na nutné změny jsme naposled formulovali také v požadavcích k aktuálně projednávanému lesnímu hospodářskému plánu,“ uvádí Jiří Kmet.

Jasoň dymnivkový je motýlem typickým pro tzv. světlé lesy, tedy ten typ prostředí, který z území ČR během posledních desetiletí téměř vymizel. Souvisí to s opuštěním tradičních způsobů hospodaření, jakými bylo třeba pařezení, a jejich náhradou tzv. moderním lesnictvím. Spolu se světlými lesy mizí i druhy na ně vázané. Je tedy zřejmé, že způsob hospodaření v lesích je pro přežití těchto organismů zcela zásadní.

Malá populace jasoně dymnivkového se na Pálavě udržela ještě v nedaleké národní přírodní rezervaci Děvín. Zde AOPK ČR již započala po dohodě s Lesy ČR s.p. s radikálním prosvětlováním porostů. Další zásahy v lesích NPR Děvín jsou v mnohem větším rozsahu plánovány také v nově zpracovaném plánu péče. Záměrem AOPK ČR v tomto území je návrat k tradičním způsobům hospodaření ve formě pařezin.

Tak jako v mnoha podobných případech je i zde řešením změna způsobu hospodaření (zrušení obnovních bloků, změna způsobu obnovy porostů, pomístní návrat k pařezení atp.). V tomto specifickém případě je také zásadní přizpůsobit počet chované zvěře aktuálním podmínkám, resp. měnící se úživnosti obory tak, aby nedocházelo k totální a plošné destrukci bylinného patra.