„Bělokarpatské květnaté orchidejové louky se řadí k druhově nejbohatším společenstvům světa. Na výměře 16 m2 zde můžete napočítat přes sto druhů cévnatých rostlin. Jedním z důvodů je kromě přírodních poměrů právě člověk, který se v podhůří Bílých Karpat začal usazovat již v době kamenné a zdejší krajinu citlivě využíval,“ vysvětluje Ivana Jongepierová z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, regionálního pracoviště Správa CHKO Bílé Karpaty.

Hlavním posláním biosférických rezervací je ochrana biologické rozmanitosti a udržení harmonického využívání krajiny. Kritérii pro zařazení území do systému rezervací je tak vedle ochrany divokých živočichů a planých rostlin i ochrana kulturních plemen a odrůd a klasických technologií obhospodařování krajiny. V praxi to neznamená zpřísnění ochranných podmínek, ale naopak hledání cest dalšího a ekologicky šetrného rozvoje území.

Konference se zúčastní na 150 odborníků, kteří se seznámí nejen s vědeckým výzkumem v Bílých Karpatech a srovnáním přírodovědného bohatství zdejší přírody v rámci střední Evropy i celého karpatského oblouku, ale i s významem člověka pro zdejší krajinu a kulturní život. Představena bude i spolupráce Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, Správy CHKO s různými organizacemi. Při exkurzi následující den budou účastníci aktivně zapojeni do výukového programu Tajemství louky, který představí pracovníci VIS Bílé Karpaty o.p.s v Ekocentru Karpaty na Nové Lhotě. Poté si prohlédnou obnovené louky a pastviny mezi Javorníkem a Velkou nad Veličkou.  

Poznámky:

[1] Chráněná krajinná oblast Bílé Karpaty byla biosférickou rezervací vyhlášena v dubnu 1996. Je šestou a zatím poslední biosférickou rezervací v ČR. Kromě Bílých Karpat jsou to dále NP Krkonoše, NP Šumava, CHKO Pálava, CHKO Třeboňsko a CHKO Křivoklátsko. Statut Biosférické rezervace znamená formu mezinárodní ochrany přírody. Ta je dána programem MaB (Man and the Biosphere - Člověk a biosféra). Program byl přijat v roce 1974 pod záštitou Organizace spojených národů (OSN) - Radou pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO).

[2] Více zde.