Vyplývá to ze studie lektora Aesculap Akademie Jaroslava Pekary, do které se zapojilo 1000 respondentů z prostředí českého zdravotnictví. „Zbraně se v konfliktech objevují pouze výjimečně. V rámci ČR to je tak maximálně 4x do roka,“ odhaduje autor výzkumné studie Mgr. Jaroslav Pekara Ph.D. Aesculap Akademie za poslední tři roky připravila kolem patnáct kurzů, zaměřených na zvládání situací s násilnými a agresivními pacienty.

Povolání všeobecné sestry, lékaře či záchranáře je rizikové. Častým důvodem je stále i rostoucí agresivita společnosti, což se projevuje u pacientů a jejich příbuzných. „S tímto trendem je potřeba začít něco dělat. I proto se při tréninku zdravotníků záměrně věnujeme simulacím napadení agresorem,“ říká autor průzkumu Mgr. Jaroslav Pekara, Ph.D., člen Pracovní skupiny Aesculap Akademie Bezpečnost personálu. S násilím na pracovišti se nesetkala jen desetina zdravotníků. Studie také prokázala, že během jednoho roku čelilo fyzickému útoku 206 zdravotníků z celkově 896 zdravotníků zapojených do studie, přičemž 10 z nich bylo zraněno. „Všechny kurzy Aesculap Akademie zaměřené na zvládání násilných pacientů jsou. Zdravotníci skutečně vnímají tento trend jako velkou hrozbu,“ doplňuje Jaroslav Pekara.

Urážky a vyhrožování jsou na denním pořádku

Nejčastěji se zdravotníci musejí bránit verbálním útokům. Agresivní nadávky a výhružky si vyslechlo 697 zdravotníků bez ohledu na to, zda šlo o muže nebo ženu. Dvě třetiny z nich byly napadeny samotným pacientem, ve zbylých případech se do zdravotníků slovně opřeli pacientovi příbuzní. „Řekl mi, abych se podívala na sebe, že jsem tlustá jako kráva,“ popisuje nepříjemnou scénu s chronicky nemocným pacientem z dialyzačního střediska všeobecná sestra s 22 letou praxí. Stejně jako ona se s podobnými urážkami setká polovina sester přímo v nemocnici či ve zdravotnickém prostředí.

Reakce zdravotníků: Obrana, uklidňování nebo útěk

Při detailní analýze z průzkumu vyplynulo, že polovina zdravotníků reagovala na pacientovu agresivitu klidně a snažila se pacienta přesvědčit, aby přestal. Každý třetí zdravotník se bránil a každý pátý se pokusil utéci. Někteří berou útok za ponaučení do budoucna. „V případě mimořádné fyzické agrese například se zbraní v ruce je nejlepším řešením útěk. Pokud zdravotník narazí na takto násilného pacienta nebo jeho příbuzného, musí myslet především na svou bezpečnost,“ doporučuje lektor Aesculap Akademie Jarek Pekara.

Jak násilí předcházet učí simulační kurzy

Účinnou prevencí násilí je průběžné vzdělávání a sdílení zkušeností s lidmi, kteří násilné chování od pacientů zažili. „Aesculap Akademie zahájila kurzy pro zdravotníky zaměřené na situace s násilnými pacienty již v roce 2016. Výsledky studie ukazují, že naše rozhodnutí věnovat se právě tomuto fenoménu bylo správné a rozhodně budeme v kurzech pokračovat," říká manažer Aesculap Akademie a marketingu RNDr. Martin Kalina, Ph.D., MBA. V kurzech se lektoři Aesculap Akademie soustředí především na chování a vystupování zdravotníků. Je to totiž nejvýznamnější aspekt předcházení vzniku krizové situace, kdy se zdravotníci učí nedat svým chováním agresorovi šanci vyhrotit situaci vedoucí až k fyzickému útoku. „Hodně se inspirujeme u kolegů v Dánsku, kde mají systém prevence velmi propracovaný. Ve spolupráci s Aesculap Akademií chystáme unikátní skripta, která vychází právě z tzv. dánského modelu“, uzavírá Jaroslav Pekara.

Grafické zpracování výsledků výzkumu

Graf č. 1: Reakce na fyzické násilí
206 respondentů (100 %), kteří zažili fyzické násilí. 5 respondentů (2,4 %) se snažilo útočníka při fyzickém násilí bezprostředně uklidňovat, 6 respondentů (2,9 %) nedělalo nic, 90 respondentů (43,7 %) řeklo útočníkovi, ať přestane, 60 respondentů (29,1 %) se snažilo bránit a 40 respondentů (19,4 %) se snažilo utéct

Graf č. 2: Hlášení fyzického násilí
206 respondentů (100 %), kteří zažili fyzické násilí. 65 respondentů (31,6 %) fyzické násilí hlásilo, 141 respondentů (68,4 %) nikoliv

Graf č. 3: Komentáře respondentů
1000 respondentů (100 % účastníků výzkumu), 33 respondentů (3,7 %) uvedlo v komentářích, že si za násilí mohou sami, 138 respondentů (15,4 %) uvedlo, že jim chybí vzdělávání v komunikaci, 142 respondentů (15,8 %) uvedlo, že neumí ovládat emoce, 106 respondentů (11,8 %) uvedlo, že se jejich zaměstnavatel v prevenci násilí nesnaží, 96 respondentů (10,7 %) uvedlo, že hlavní příčinou násilí je málo personálu a 381 (42,5 %) respondentů se ke komentáři nevyjádřila