„Naše fotopasti kontroluji přibližně jednou za měsíc, tentokrát nás mezi obvyklými záběry jelenů, divokých prasat a srnek čekalo překvapení v podobě vlka. Objevil se na lesní pěšině severně od Teplic nad Metují,“ Petr Kafka z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, správy CHKO Broumovsko [2].  

Fotografie podle odborníků potvrzuje výskyt vlka téměř na sto procent. I v některých předchozích hlášeních z terénu byly dobře uvedeny jeho rozlišovací znaky. Tedy vyšší, štíhlejší postava, lehčí krok, širší a špičatější hlava s trojúhelníkovitýma ušima, huňatý, spíše dolů svěšený ocas. Pozorovatele často překvapila menší plachost zvířete a tak vznikla domněnka, že vlk mohl utéct chovatelům. Tuto variantu nelze zcela vyloučit. Avšak i volně žijící vlk může přicházet k lidským obydlím, hledat zde potravu a přicházet do kontaktu s domácími psy.

Vlci dokážou v krátkém čase překonat stovky kilometrů. Nejbližší divoké populace se nacházejí v německé Lužici a na moravsko-slovenském pomezí v Beskydech. V poslední době byli vlci opakovaně zaznamenáni i na Šumavě a v chráněné krajinné oblasti Kokořínsko – Máchův kraj, kde dokonce vyvedli mláďata. V České republice jsou jeho pozorování stále vzácná, zpravidla se jedná o migrující jedince.  Počet divokých vlků na území ČR se odhaduje na 10 kusů.

Pozitivní vývoj početnosti divokých vlků v Německu naznačuje, že by se mohli stát trvalou součástí i naší přírody. „Dokázali se tam přizpůsobit a přežívají i v poměrně hustě osídlené krajině. Loví zejména staré a nemocné kusy zvěře a tím přispívají k ozdravení jejich populací. Mohou pomáhat regulovat přemnožená divoká prasata a také jeleny a srnce, kteří nadměrným okusem poškozují lesní porosty. Na případné škody způsobené chovatelům hospodářských zvířat myslí u nás zákony a hradí je stát,“ dodává Petr Kafka.

Velké šelmy se v krajině potýkají s mnoha nástrahami. Přestože se jedná o chráněné druhy, ohrožuje je pytláctví, zmenšování jejich životního prostoru a střety s automobily. Pro zachování zdravých populací všech velkých zvířat je velmi důležité udržení nebo zlepšení migrační propustnosti krajiny. Na tu je třeba myslet nejen při projektování nových dopravních staveb, ale také v širších souvislostech při plánování územního rozvoje sídel i celých regionů [3].

„Současná pozorování vlků a rysů na Broumovsku jsou unikátní a patří k hmatatelným výsledkům evropské ochrany přírody. Dokazují také rostoucí toleranci nás všech k divoké přírodě,“ uzavírá Petr Kafka.  

Poznámky:

[1] V chráněném území jsou instalovány ještě další fotopasti v rámci projektu Monitoring evropsky významných druhů šelem ve vybraných lokalitách soustavy Natura 2000 podpořeného grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Jeho hlavním příjemcem je Hnutí DUHA Olomouc, které úzce spolupracuje s odborníky z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

[2] Jedná se již o druhý záběr, který se letos na podzim podařilo získat. Prvenství patří Václavu Klímovi, kterému se vlka povedlo vyfotografovat v Hejtmánkovicích, i když jen na dálku a v mlze. Více v tiskové zprávě AOPK ČR: http://www.ochranaprirody.cz/pro-novinare/tiskove-zpravy/odbornici-budou-zkoumat-zda-se-na-broumovsku-skutecne-pohybuje-vlk/

[3] Agentura ochrany přírody a krajiny ČR se migračními koridory pro velké šelmy zabývá v projektu Komplexní přístup k ochraně fauny terestrických ekosystémů před fragmentací krajiny v ČR. Ten by měl vytipovat místa, která jsou pro jejich průchod krajinou důležitá. Více na: http://www.ochranaprirody.cz/druhova-ochrana/ehp-fondy/ehp-40-fragmentace-krajiny/