„Podařilo se dosáhnout 25,4 % účinnosti článků. Přiblížili jsme se tak současnému světovému rekordu (26,7 %). Navíc jsme také vyvinuli technologii připravenou pro automatizovanou sériovou výrobu,“ shrnuje výsledky projektu NextBase jeho spoluřešitel Antonín Fejfar z Fyzikálního ústavu AV ČR (ZDE).

Projekt s podporou programu Horizon 2020 inovoval fotovoltaické články s heteropřechody, ve kterých jsou kladné a záporné elektrody připraveny na desce křemíkového krystalu nanesením proužků amorfního křemíku tenkých jen několik nanometrů. Dlouho ale neexistoval praktický nástroj, jak kvalitu těchto kontaktů ověřit. Metodu kontroly vyvinul Martin Ledinský z Fyzikálního ústavu AV ČR: „Optimalizační proces vyvíjených solárních článků u všech partnerů využíval naši optickou profilometrii založenou na Ramanově rozptylu.“

Revoluční řešení z dílny Akademie věd

Techniku kontroly kontaktů označila Evropská komise za jeden ze tří hlavních využitelných výstupů projektu. Během něho se navíc podařilo zkrátit dobu měření z původních hodin na sekundy. Techniku kontroly tak lze použít v reálném čase na výrobních linkách. Revoluční řešení, jež je v současnosti v patentovém řízení a které na závěrečném setkání projektu představil student Roman Dvořák, vzbudilo zájem u firmy Meyer Burger (ZDE).

Právě tato společnost se stala jedním z klíčových průmyslových partnerů projektu NextBase. Nedávno oznámila, že chce spustit novou výrobu těchto článků v Evropě s cílem zprovoznit do dvou let výrobní kapacitu přes 1 GW ročně. Další průmyslový partner, italský Enel, prototypovou výrobu již spustil na Sicílii – prozatím s kapacitou 0,2 GW.

Projekt NextBase přináší konkurenční výhodu, která umožňuje v Evropě obnovit výrobu fotovoltaických panelů. Přichází tak v paradoxní situaci, kdy Evropa plánuje dosáhnout v roce 2030 třetinového podílu obnovitelné produkce elektřiny. Přitom ale většinu panelů dováží z jihovýchodní Asie.

Více informací o perspektivách skladování energie naleznete v časopise A / Věda a výzkum.