Akademie věd: Hvězdárna v Ondřejově slaví výročí

20.10.2018 13:55 | Zprávy

V neděli 28. října nebudou v Ondřejově jihozápadně od Prahy oslavovat pouze 100 let od vzniku Československa, ale též významné výročí zdejší observatoře. Uplyne totiž přesně 90 let od doby, kdy zakladatel ondřejovské observatoře daroval hvězdárnu československému státu.

Akademie věd: Hvězdárna v Ondřejově slaví výročí
Foto: AV ČR
Popisek: Logo Akademie věd ČR

Astronomickým centrem českých zemí byla dlouho pražská hvězdárna, založená roku 1750 páterem Steplingem při jezuitské koleji v Klementinu. Velké město však s postupující modernizací a sílícím světelným smogem přestávalo být vhodným místem pro observatoř, a tak se Josef Frič – velký obdivovatel astronomie, který se svým bratrem Janem vyráběl vlastní hvězdářské a měřicí přístroje – na sklonku 19. století rozhodl postavit novou observatoř mimo Prahu.

V roce 1898 tedy Josef Frič za 900 zlatých koupil pozemek na kopci Manda u Ondřejova, aby tam vybudoval hvězdárnu. Stavba probíhala pozvolna, financována penězi, které Frič vydělával výrobou jemných přístrojů. Hvězdárna nejprve sídlila v dřevěné boudě na svahu Mandy a vlastní výstavba dnešní observatoře začala podle projektu architekta Josefa Fanty až v roce 1905.

Jako první byla postavena centrální budova, následně zahradníkův domek, studovna a také pozorovací domky po pravé a levé straně, vybavené astronomicko-geodetickými přístroji. Roku 1911 přibyla Západní kopule, věnovaná památce Fričova předčasně zesnulého bratra Jana, a o rok později Centrální kopule. V roce 1913 byla v ondřejovské hvězdárně zřízena první česká rádiová stanice pro příjem časových signálů.

Největší dalekohled v ČR

Na desáté výročí založení republiky, v roce 1928, Josef Frič nabídl a přenechal hvězdárnu československému státu pro účely Univerzity Karlovy. Rok nato zahájila hvězdárna celoroční provoz. V padesátých a šedesátých letech následovala velká modernizace, završená roku 1967 otevřením dvacetimetrové kopule pro ondřejovský dvoumetr, dnes známý jako Perkův dalekohled, osmdesátitunový kolos s průměrem hlavního zrcadla 2 metry, s Newtonovým ohniskem 9 metrů. Jedná se o největší dalekohled v České republice.

„Ondřejovská hvězdárna je dnes součástí Astronomického ústavu AV ČR. Vědci u nás pracují ve čtyřech odděleních – Slunečním, Stelárním, Oddělení meziplanetární hmoty a Oddělení galaxií a planetárních systémů,“ uvedl ředitel Astronomického ústavu AV ČR profesor Vladimír Karas. „V mnoha oborech jsme na světové špičce a jsme také začleněni do nejvýznamnějších evropských struktur, především do Evropské jižní observatoře a Evropské kosmické agentury. A tak si myslím a doufám, že by na nás byl zakladatel ondřejovské hvězdárny pyšný.“

Speciální prohlídky a lampionový průvod

Hvězdárnu mohou navštívit i zájemci z řad veřejnosti – prohlídky probíhají od května do září každou sobotu a neděli a také o státních svátcích, vždy v 10, 13 a 16 hodin. Mimořádné prohlídky pro veřejnost se letos uskuteční přímo v den výročí odevzdání hvězdárny československému státu, 28. října 2018 od 10, 13 a 16 hodin.

Připomínka výročí hvězdárny proběhne také v rámci ondřejovských oslav republiky, a to formou lampionového průvodu v 17:00 z ondřejovského náměstí.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Tisková zpráva

Ing. Aleš Juchelka byl položen dotaz

životní úroveň

Životní úroveň se nám snižuje už roky, tato vláda s tím nic nedělá, ale co jste udělali nebo hodláte dělat vy proto, aby se zvýšila?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Národní památkový ústav: Výjimečný objev středověké vsi u Opavy

19:15 Národní památkový ústav: Výjimečný objev středověké vsi u Opavy

Záchranný archeologický výzkum na stavbě I/46 Opava, jižní obchvat Hradecká–Olomoucká, probíhá na př…