Programy Strategie AV21 jsou unikátní tím, že podporují propojování výzkumu mezi pracovišti Akademie věd, ale také s univerzitami, institucemi veřejné správy a soukromými firmami. „Strategie Akademie věd pro 21. století“, jak se jí také někdy říká, vznikla před téměř devíti lety.

„Všichni víme, jaký bývá osud mnoha strategií, bílých knih a podobných projektů, které začínají jako dobrý nápad, ale nakonec končí v šuplíku. Na začátku Strategie AV21 přicházely podobné obavy i od některých ředitelů našich ústavů. Jsem rád, že strategie funguje a běží už devátým rokem,“ řekl na úvod bývalý předseda Akademie věd ČR a současný první místopředseda Senátu Parlamentu ČR Jiří Drahoš, který stál u zrodu projektu.

Klíčová role Akademie věd ČR

„Založení Strategie AV21 se ukázalo jako prozíravé a vizionářské. Většinu výzev, kterým čelíme a v budoucnu ještě čelit budeme, je totiž nezbytné řešit na principu multidisciplinarity,“ řekla ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová. „Velmi také oceňuji, že spolupráce se nebuduje pouze mezi ústavy Akademie věd, ale i s vysokými školami a dalšími partnery,“ dodala.

Současné hrozby dopadají podle ministryně na celou společnost, ať už jde o energetickou bezpečnost, potravinovou soběstačnost nebo zajištění kvalitní pitné vody. „Jevy spolu souvisejí a nebude snadné na všechny hrozby reagovat. Věřím ale, že právě Akademie věd pomůže společnosti hledat řešení,“ zdůraznila Helena Langšádlová. Zmínila přitom i význam takzvaných AVexů – expertních stanovisek, která Akademie věd pravidelně zpracovává pro poslance a senátory.

1 + 1 je více než 2

Strategie AV21 vznikla za bývalého předsedy Akademie věd Jiřího Drahoše, konkrétní podobu jí ale vtisklo nové vedení. „Uvědomili jsme si, že potenciál Akademie věd je mnohem větší, než je prostý součet potenciálů jednotlivých pracovišť. Můj kolega, místopředseda Zdeněk Havlas, to příznačně vyjádřil matematickou nerovnicí, a sice že v tomto případě platí, že jedna plus jedna jsou rozhodně více než dvě,“ řekla předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová, která stojí v čele naší největší vědecké instituce od roku 2017.