Akademie věd: Odborníci se radí o etice samořiditelných aut

30.06.2019 14:01 | Zprávy

Auta bez řidičů nejsou dalekou vizí sci-fi literatury, ale reálnou budoucností. Než se ale dostanou do provozu, je nutné vyřešit eticky sporné otázky.

Akademie věd: Odborníci se radí o etice samořiditelných aut
Foto: AV ČR
Popisek: Logo Akademie věd ČR

Jak se má autonomní vozidlo zachovat, když mu do cesty nečekaně vejde chodec? Má obětovat posádku, nebo neopatrné dítě běžící přes cestu? O etice autonomních vozidel se hovoří na mezinárodní konferenci v Praze, kterou pořádá Centrum Karla Čapka pro studium hodnot ve vědě a technice. Pokud by se v reálném provozu pohybovala pouze autonomní vozidla, zcela by vymizely nehody zaviněné mikrospánkem a nepozorností řidiče, nezkušeností a jeho iracionálním chováním. Odhaduje se, že počet smrtelných nehod by se snížil o více než 90 procent. Umělá inteligence by se nezatěžovala emocemi a instinktem, o to větší by se ale na ni zřejmě kladly bezpečnostní nároky. „Je nejen legitimní ptát se, jak pro určité situace auta naprogramovat, ale i naléhavě nutné najít odpovědi, které budou souznít s našimi morálními normami. Pokud by se auta nechovala v souladu s přijatelnými etickými principy, do provozu se nejspíše nikdy nedostanou,“ říká David Černý z Ústavu státu a práva AV ČR, jeden ze zakladatelů Centra Karla Čapka pro studium hodnot ve vědě a technice. Tramvajové dilema a co víc? Základním modelem, který se používá pro výzkum etiky autonomních vozidel je tzv. tramvajové dilema (anglicky Trolley Problem). Poprvé tento experiment (byť v jiném kontextu) zmínila americká filozofka Philippa Footová v roce 1967, od té doby má mnoho variací. V zásadě se jedná o to, že na kolejích pracují dělníci. Řítí se na ně vlak a my máme možnost v poslední chvíli přehodit výhybku na jinou kolej. Jenže na ní pracuje také dělník, i když jen jeden. Obětujeme ho? Podobná dilemata řeší také Massachusettský technologický institut (MIT) v online experimentu Moral Machine. Nabízí různé scénáře rozhodování v určitých konkrétních situacích. Online aplikace Moral Machine Massachusettského technologického institutu (MIT) nabízí různé varianty odvozené z tzv. tramvajového dilematu „Většina dosavadních prací v oblasti etiky autonomních vozidel se soustředí na varianty tramvajového dilematu. Nastává čas posunout se o krok dál. Pražská konference si klade za cíl otevřít nové perspektivy a přístupy,“ upozorňuje další z organizátorů Tomáš Hříbek z Filosofického ústavu AV ČR. Budou nás auta diskriminovat? Jeden z řečníků, Patrick Lin z California Polytechnic State University se například zaměřil na problém diskriminace a předsudků, kterých se může dopouštět umělá inteligence. „Předsudky se často zjednodušeně vykládají jako necitlivost s ohledem na gender a etnicitu, přitom ale v mnoha případech je eticky a právně přijatelné přistupovat k lidem rozličně podle jejich osobních charakteristik. Toto téma je zatím velmi málo diskutované ve spojitosti s autonomními vozidly,“ říká Patrick Lin. Zatímco většina konceptů etiky autonomních vozidel zůstává na stránkách filozofických časopisů a sborníků, o něco blíže k praktickému užití se dostali odborníci v Německu. V roce 2017 tam vznikl první etický kodex samořiditelných aut na světě. Vypracovala jej etická komise pro autonomní vozidla jmenovaná federálním ministerstvem dopravy. Do Prahy přijel kodex představit Christoph Lütge z Technické univerzity v Mnichově. Konkrétní iniciativu německé automobilky Audi v oblasti umělé inteligence ve vozidlech na konreferenci prezentuje Barbara Wege a pohled z francouzské strany přidává Guillaume de la Roche z Renaultu. Konference se dále účastní filozof Saul Smilansky z Univerzity v Haifě, Jason Milar z Ottawské univerzity v Kanadě nebo Derek Leben z Pittsburské univerzity. Se závěry konference bude možné se seznámit na stránkách Centra Karla Čapka pro studium hodnot ve vědě a technice a následně pak v knize s názvem Autonomous Vehicle Ethics: Beyond the Trolley Problem, která by měla vyjít v prestižním nakladatelství Oxford University Press. Jak zdůrazňuje David Černý, půjde o vůbec první komplexní kolekci textů zabývajících se etickými a sociálními důsledky autonomní mobility. Centrum Karla Čapka pro studium hodnot ve vědě a technice (CEVAST) je společným pracovištěm Ústavu státu a práva AV ČR, Ústavu informatiky AV ČR, Filosofického ústavu AV ČR a Přírodovědecké fakulty UK V České republice. Tématu etiky autonomních vozidel jsme se rozsáhle věnovali v článku Etika pro budoucnost v časopise AV ČR s názvem A / Věda a výzkum (4/2018).

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Tisková zpráva

MUDr. Zdeněk Hřib byl položen dotaz

Jako fakt?

Fakt vám máme věřit, že vám skoro půl roku chodí na účet navíc desetitisíce a vy si toho vůbec nevšimnete? A jestli to je pravda, tak se nedivím, že je ve financování Prahy a dopravy takový bordel - viz např. v DP nebo třeba oprava Baranďáku, která se pěkně prodražila

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Pražská strojírna dodala do Bratislavy výhybky a křížení

22:28 Pražská strojírna dodala do Bratislavy výhybky a křížení

Ještě před začátkem studeného počasí se podařilo dokončit rekonstrukci bratislavské tramvajové Vozov…