Akademie věd: V Moravském krasu vědci objevili unikátní jeskynní malbu, vznikla před 6200 lety

05.07.2019 17:15 | Zprávy

Nejstarší jeskynní malba na našem území vznikla před 6200 lety v Moravském krasu. Prokázal to výzkum vědců z Ústavu jaderné fyziky AV ČR a pražského Archeologického ústavu AV ČR, kteří zkoumali nápisy a kresby v Kateřinské jeskyni. Tento objev je téměř o 1000 let starší než obrazce v jeskyni Býčí skála.

Akademie věd: V Moravském krasu vědci objevili unikátní jeskynní malbu, vznikla před 6200 lety
Foto: AV ČR
Popisek: Logo Akademie věd ČR

Epigrafy z Kateřinské jeskyně se našly v místě, kde z hlavního dómu odbočuje tzv. ledová chodba. Dóm s občasnou krápníkovou výzdobou je s rozměry 90 x 44 m největším veřejnosti přístupným přírodním podzemním prostorem v Česku. Zvláště v Ledové chodbě jsou stovky novověkých nápisů, podpisů a letopočtů či abstraktní obrazce z čar a teček (tzv. epigrafy) kreslené uhlem.

Kresby z Kateřinské jeskyně zkoumali vědci z laboratoře CRL, která je od roku 2017 společným pracovištěm Ústavu jaderné fyziky AV ČR a pražského Archeologického ústavu AV ČR. Spolupracovali přitom se Správou jeskyní ČR a olomouckou Univerzitou Palackého. Již po prvním odběru vzorků pro radiouhlíkové analýzy pracovníci Ústavu jaderné fyziky zjistili, že jedna z kreseb pochází z 13. století. Analýzy vzorků odebraných na začátku letošní roku však ukázaly, že část epigrafů je až z pravěkých dob a nejstarší z nich z mladší doby kamenné.

Měření metodou AMS (Accelerator Mass Spectrometry) bylo provedeno v maďarském Debrecínu. Pro samotný odběr vzorků vyvinuli v laboratoři CRL novou otěrovou metodu, která nesmaže kontury části kresby, z níž se vzorek odebírá, pouze toto místo zesvětlí – na rozdíl od obvyklých způsobů mechanického odběru, které vzorkované místo nenávratně zničí.

Obřadní místo?

Badatelé předpokládají, že epigraf – umístěný hluboko pod zemí – mohl být spojený s kultem matky Země a označoval obřadní místo. Ve střední Evropě začali pravěcí lidé s kresbami geometrických tvarů na stěnách jeskyní dříve, než začali malovat zvířata.

V Ústavu jaderné fyziky v Řeži se nyní dokončuje stavba a vybavení laboratoře AMS, která umožní provádět vlastní měření i v tuzemsku. Nová laboratoř hrazená z projektu RAMSES se zaměří na výzkum využívající izotopu uhlíku 14C, výzkum aktinidů a kosmogenních radionuklidů a rozšíří tak výzkumnou infrastrukturu Centra urychlovačů a jaderných analytických metod v Řeži.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Tisková zpráva

17. listopad

Dobrý večer, pane Zdechovský, chci se zeptat, jak se díváte na prohlášení našeho vrcholného politika, cituji: Ne každý názor musíme respektovat a ne každý názor je stejně "hodnotný"? 35 let po revoluci je schopen toto říci do rozhovoru nás premiér? Opravdu? Svůj názor raději vyjadřovat nebudu, ale ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

DPP: Místo tramvají budou na Libeňském mostě dočasně jezdit autobusy

22:03 DPP: Místo tramvají budou na Libeňském mostě dočasně jezdit autobusy

Současný provoz tramvají na části Libeňského soumostí bude od půlnoci z neděle 24. na pondělí 25. li…