S výsledky cvičení se seznámil i první zástupce náčelníka Generálního štábu Armády ČR generálporučík Miroslav Hlaváč, velitel Velitelství pro operace generálmajor Václav Vlček, velitel Vzdušných sil Armády ČR generálmajor Petr Čepelka a další zástupci Generálního štábu a Armády ČR.

Propojení s moderními sledovacími systémy

„Během cvičení jsme ověřovali, zda jsme schopni do našich systémů velení a řízení integrovat informace, získané od pasivního sledovacího systému DPET a aktivního sledovacího systému MADR,“ uvedl podplukovník Lukáš Málek z protiletadlového pluku ze Strakonic, který výcvik řídil.

Testování proběhlo v rámci nácviku Národního posilového systému protivzdušné obrany, který měl dále prověřit, zda jsou vojáci ze strakonického 251. protiletadlového raketového oddílu připraveni bránit strategicky významné objekty před vzdušným napadením. Informace o vzdušné situaci doposud čerpali z vlastního radiolokátoru SURN CZ, který patří do kategorie aktivních sledovacích systémů.

Obrovská výhoda pasivních senzorů

„Výhoda pasivních sledovacích systémů spočívá v tom, že na rozdíl od klasických radiolokátorů nevysílají žádné signály, a proto je nelze prostředky elektromagnetického boje odhalit,“ objasnil kapitán Petr K., který na cvičení řídil činnost specialistů z 532. praporu elektronického boje vyzbrojeného systémem DPET.

Tento systém je určen ke sledování vzdušných, pozemních i námořních cílů. Je schopen monitorovat až 200 letounů, bezpilotních prostředků, lodí nebo pozemní techniky současně. „Systém DPET je plně kompatibilní s národními i aliančními systémy velení a řízení. Informace tak může poskytovat i ostatním jednotkám v rámci NATO,“ zdůraznil kapitán Petr K. První komplet tohoto moderního senzoru byl do výzbroje Armády ČR předán na konci loňského roku, druhý komplet pak vojáci převzali na začátku letošního října.

Úspěšně se rozvíjející spolupráce

Strakoničtí vojáci necvičili se specialisty elektronického boje poprvé. „Navazujeme na taktické cvičení, jež se uskutečnilo letos na jaře, a které nám potvrdilo, že spolupráce s kolegy z 53. pluku průzkumu a elektronického boje se do budoucna jeví jako velice slibná a oboustranně prospěšná,“ sdělil velitel 251. protiletadlového oddílu podplukovník Jaroslav Sekanina.

Vojáci testovali i propojení s dalším prostředkem, nedávno zavedeným do Armády ČR, aktivním senzorem 3D radiolokátorem MADR. „Snažíme se o komplexní spolupráci různých prvků protivzdušné obrany, zahrnující systémy pozemní protivzdušné obrany, aktivní a pasivní sledovací systémy i prostředky elektronického boje,“ upřesnil podplukovník Sekanina.

Podle jeho slov se tím zvyšují bojové možnosti vojska pozemní protivzdušné obrany. „Zlepšuje se tak schopnost rychlé detekce a reakce na vzdušné hrozby, včetně bezpilotních prostředků a dalších moderních forem vzdušného útoku,“ potvrdil podplukovník Jaroslav Sekanina.

Samotný nácvik Národního posilového systému měl dvě části. „V té první byla protiletadlová jednotka nasazena na letišti v Bechyni, v té druhé se pak přesunula a zaujala palebné postavení v Jindřichově Hradci, kde rovněž plnila úkol ochrany jednoho z objektů důležitých pro obranu státu,“ dodal řídící cvičení podplukovník Lukáš Málek.