Ukrajina trpí silnou kontaminací vzduchu, která způsobuje desítky tisíc úmrtí ročně, zároveň je dvanáctým největším producentem oceli na světě. Výsledky studie budou zveřejněny v listopadu.

Díky spolupráci českého spolku Arnika a ukrajinské organizace Ecoaction probíhají v laboratořích Vysoké školy chemicko-technologické v Praze analýzy písku z dětských hřišť a říčních sedimentů. Ekologové tak získají jedinečné poznatky o dopadu znečištění ovzduší na životní prostředí ve městech. Podobný výzkum nebyl na Ukrajině dosud proveden a neexistují tak žádné nezávislé údaje o závažnosti kontaminace životního prostředí.

"Na Ukrajině není dostatek spolehlivých laboratoří a znečištění životního prostředí je citlivým tématem. Hlavními podezřelými ze znečištění ovzduší jsou místní továrny, vlastněné polostátními společnostmi, ukrajinskými oligarchy nebo globálními korporacemi. Kvůli vysoké úrovni korupce v zemi tak panuje obava, že výzkum provedený státními orgány nebo místní společností by mohl být manipulován. Přítomnost zahraničních partnerů nám zaručuje nezávislé výsledky," vysvětluje Tamara Charčylava, právnička z kyjevské nevládní organizace Ecoaction.

Odveta otrávených měst

Všechny zkoumané oblasti patří mezi centra ukrajinského těžkého průmyslu. Sídlí zde ocelárny, doly na nejrůznější druhy kovů nebo uhlí a v neposlední řadě tepelné elektrárny.

"Kryvyj Rih je v současné době jedním z nejznečištěnějších míst v zemi," uvádí Anna Ambrosová ze sdružení Dost bylo trávení Kryvého Rihu. Městu se přezdívá "ocelové srdce Ukrajiny", většina ukrajinské produkce železné rudy totiž probíhá právě zde. Místní kovozpracující závod největšího světového výrobce oceli, globální společnosti ArcelorMittal, je jedním z hlavních viníků odpovědných za znečištění ovzduší v 650tisícovém městě.

Řadu problematických podniků vlastní nebo ovládají nejbohatší muži Ukrajiny - například oligarcha Viktor Pinchuk nebo Rinat Akhmetov. Ten prostřednictvím svého holdingu Metinvest Group kontroluje mj. čtvrtou největší ukrajinskou ocel produkující společnost Zaporižstal, kromě toho také ocelárny v Mariupolu, Dniperskou teplárnu nebo doly v Kryvém Rihu.

Maxim Borodin, zástupce mariupolské městské rady, pořádá ve městě veřejné akce od roku 2012 s cílem přinutit Achmetovův Metinvest ke zlepšení situace v okolí Mariupolského metalurgického závodu Iljiče. "V současné době probíhá rozsáhlá rekonstrukce a instalace moderního systému zařízení na úpravu plynu. Ovšem jiné, stejně zastaralé části podniků jsou stále v plném provozu," popisuje současnou situaci Borodin.

Nespokojenost a protesty obyvatel měst jsou pochopitelné. Toxické ovzduší způsobuje vážné zdravotní problémy, jak prokázali aktivisté v Charkově, kde kromě koksového závodu působí také výrobce tepelných izolací Termolife. Prozkoumáním lékařských záznamů charkovské nemocnice upozornila místní důchodkyně Olena Rešetko na nezvykle vysoký výskyt bronchitidy, astmatu a rakoviny mezi obyvateli dotčené čtvrti Novobavarský Rajon.

Smrt z ovzduší v číslech

Odběr vzorků ve vybraných oblastech poskytne vědecká data o život ohrožující problematice. Ukrajina trpí statisticky jedním z nejhorších znečištění ovzduší na světě. Podle údajů Světové zdravotnické organizace na Ukrajině v důsledku vzdušných imisí zemře ročně okolo 60 000 obyvatel. Za jedovatý vzduch je do značné míry zodpovědný těžký průmysl, který zde byl ve velkém zbudován před téměř sto lety a do dnešního dne jen málokde doznal potřebných technologických úprav.

"Shromážděné vzorky budou analyzovány na obsah těžkých kovů a vybraných organických polutantů. Cílem našeho výzkumu je odhalit, jaký dopad má znečištěný vzduch na celkový stav životního prostředí v průmyslových městech," vysvětluje Martin Skalský, vedoucí Centra pro podporu občanů spolku Arnika. Projekt je podporován transformačním programem Transition Ministerstva zahraničních věcí České republiky.