Nejde totiž o samotnou minimální mzdu, ale zejména o to, že od minimální mzdy se odvíjí silné zvyšování tzv. zaručených mezd, a také tarifních platů ve státní správě. A tak zatímco firmy se v ekonomickém poklesu chovají racionálně, nerozhazují a v krizi mzdy snižují podle skutečného stavu ekonomiky, stát na tržní situaci reaguje jen zřídka a zásadně drží nastavené platy. Ty jsou ostatně již dnes v průměru vyšší než v podnikovém sektoru.

Místopředsedkyně AMSP ČR Pavla Břečková to komentuje slovy: "Toto je cesta k řeckému modelu, který ovšem již několikrát v historii zkrachoval. Považujeme za krajně nezodpovědné bezuzdně navyšovat mzdové výdaje firem v době, kdy vláda sama avizuje, že výběr daní z příjmů od firem se kvůli situaci na trhu práce postupně snižuje. Růst mezd musí být vždy vázán na produktivitu a přidanou hodnotu. Tu ovšem nelze zvyšovat tak raketově, je to o přenastavení výrob, finalizaci produktů, nových obchodních cestách a investicích. Na to však už firmám i kvůli podobným rošádám prostředky budou chybět."

Dalším obrovským dodatečným nákladem jsou totiž odvody, které jsou u nás 4. nejvyšší v Evropě. "Je jasné, že je to pro státní kasu velice vítaný a za dané situace nadstandardní zdroj příjmu, ale ve finálním dopadu to může být pro ekonomiku smrtící koktejl," dodává Pavla Břečková. Skokové zvýšení nákladů firem vláda připravila navíc jen měsíc předtím, než změna vstoupí v platnost, tedy v době, kdy finanční plány firem na další rok jsou již uzavřené.

AMSP ČR sdružuje od roku 2001 na otevřené, nepolitické platformě malé a střední podniky, živnostníky i spolky. Je hlavním reprezentantem nejširšího podnikatelského segmentu v ČR, vedle legislativy, exportu, inovací, vzdělávání a financování MSP se zaměřuje na rodinné firmy, řemeslníky, začínající podnikatele, lokální producenty a pěstitele, malé obchodní a gastro provozovny, podnikatele 55+, ženy v podnikání a podnikatele na venkově. Více ZDE.