Premiér prohlásil, že na něm sice zatím není shoda, nicméně je třeba v obecné rovině nad výší odvodů uvažovat, mimo jiné kvůli důchodům pro živnostníky. Náměstkyně ministra práce a sociálních věcí Šárka Jelínková (KDU-ČSL) ovšem už dříve pro Českou televizi uvedla, že na zvýšení odvodu v koalici shoda je. Podle některých informací by se měl za tři roky zvýšit o 60 procent. 

Vylepšení rozpočtové bilance je ale jedna věc, skutečný dopad takového opatření druhá. „Z našeho pohledu jde opravdu o radikální navýšení odvodů, které v současné chvíli složité ekonomické situace ještě více zneklidní podnikatelský segment“ říká Josef Jaroš, předseda představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR).

Pro nejmenší podnikatele je to podle něj další z řady špatných zpráv. „Opět to zneatraktivní podnikání pro začínající podnikatele a do jisté míry ‚otráví‘ ty stávající. V důsledku ‚otrávení‘ živnostníků bude jejich počet klesat, stejně tak můžeme předpokládat, že část podnikání se přesune do šedé zóny,“ předpokládá Jaroš.

„Opakuje se snaha srovnávat na jednu úroveň zaměstnanec a OSVČ. Zaměstnanec je ale chráněn zákoníkem práce, OSVČ si musí práci sehnat, tu vykonat, vyfakturovat, vymoci její zaplacení, sledovat a dodržovat předpisy, v určitých případech se pravidelně vzdělávat a skládat zkoušky (třeba elektrikáři, revizní technici), sledovat konkurenci, přitom ručit veškerým svým majetkem (zaměstnanec při škodě do trojnásobku měsíční mzdy), nemá nárok na proplacení dovolené, nemá nárok na stravenky a podobně,“ vypočítává Eva Svobodová, členka představenstva AMSP ČR a její generální ředitelka.

„Srovnávací přístup vykopává stále příkopy mezi oběma tábory, ale my potřebujeme oba: OSVČ i zaměstnance,“ dodává Svobodová.

Pavla Břečková, místopředsedkyně představenstva AMSP ČR, připomíná, že navrhované změny by mohly narušit křehkou rovnováhu mezi odvodovou stránkou věci na jedné misce vah a břemenem spojeným s podnikáním na druhé.

„Odvody navíc nejsou pro OSVČ nijak nízké, odvíjejí se přece od jejich příjmu, není tedy pravdou, že se bavíme o minimální částce, tj. v současnosti cca 6.000 Kč,“ argumentuje Břečková. „I tak to není částka nijak zanedbatelná, odvíjí se od průměrné mzdy a vyvažuje například ručení celým majetkem v případě OSVČ nebo také nenárok na placenou dovolenou či na nemocenskou v prvních dvou týdnech nemoci a další. Zejména je ale třeba opětovně a konzistentně odmítnout srovnávání živnostníků a zaměstnanců. Jsou to dvě odlišné skupiny, které spolu nemají nic společného: Jde o závislou činnost a nezávislou činnost – každá má zcela jiné a zásadní právní dopady na jednotlivce,“ dodává.

A argumenty, které zpochybňují vládní rozpočtový kalkul, přidává i HR expert PKF Apogeo Group Jan Rechnovský: „To, že podnikatelé, včetně těch nejmenších, se musejí naučit vypořádat s rizikem, že ztratí majetek – v případě OSVČ celý – významně posiluje jejich schopnosti analytického uvažování, kritického myšlení. Podnikatel je samostatnější, lépe zvládá stresové situace, všímá si lépe příležitostí a v penězích vidí daleko častěji prostředek k investicím. Dokáže tvořit přidanou hodnotu většinou efektivněji než zaměstnanec. Navíc ví, že ve stáří jej důchod ze sociálního pojištění neuživí, a snaží se proto mnohem více zabezpečit na stáří vlastními penězi. Ve stejném duchu obvykle vychovává i své děti. To vše je pro ekonomiku přínosem, který vysoce převažuje nižší daňovou zátěž,“ zdůrazňuje Rechnovský a přidává ještě jeden podnět k úvahám: „V neposlední řadě má podnikatel i významný vliv na kvalitu demokracie. Je svobodnější a má menší tendenci naslouchat populismu a demagogii.“