Reakce na dva články ze dne 23. ledna 2018
(ZDE a ZDE)

Sdílíme obavy z plánované změny protidrogové politiky, jak jsou popsány ve výše uvedených článcích.

Protidrogová politika v praxi znamená mimo jiné to, že existují potřebná zařízení, která pracují se závislými. Jedná se o soubor postupů a metod, které sahají od problematiky sociální přes zdravotní, výchovnou, vzdělávací a další. Pracujete-li například v kontaktním centru, neděláte jen práci „zdravotní“ – nezbytnou součástí vaší práce je také práce sociální; právě tato kombinace umožňuje to, aby práce se závislými byla úspěšná. Zařazením protidrogové oblasti pouze pod oblast zdravotnictví by tak spektrum ověřených a kvalitních služeb ztratilo podstatnou část svých přes dvě desetiletí budovaných možností, jak co nejúčinněji dělat prevenci a léčbu závislých.

Těmito mezioborovými přesahy je oblast protidrogové prevence a léčby charakteristická. Druhou její charakteristikou je to, že od počátku 90. let byla protidrogová politika u nás vždy tvořena ve spolupráci s odborníky; proto také dosáhla – a doposud dosahuje – na jedny z nejlepších hodnocení mezi evropskými zeměmi.

Sdílíme obavy, že změna protidrogové politiky by tak byla experimentem, který nepřinese žádné benefity, zato však může vážně narušit dobře nastavený, dobře hodnocený a lety ověřený systém.