Přestože roční objem finančních prostředků přidělených dle Strategického plánu na roky 2023 - 2027 do prvního pilíře na přímé platby ve výši 855 mil. eur je  stejný jako v minulých letech, a objem finančních prostředků do druhého pilíře (Programu rozvoje venkova) se pro nové období díky kofinancování ve výši 65 % výrazně navýšil z 11,99 miliardy Kč na 19,6 miliardy Kč, tj. o 60 %, a  také objem peněz na národní dotace se zvyšuje ze současných 4,4 miliardy Kč nově na 5 miliard Kč, snižuje MZe nenávratně a účelově všem zemědělcům přímé platby o více než 1000 Kč/ha, tj.  téměř o 20 % z původní částky 6400 Kč na pouhých 5400 Kč/ha. Snížení je způsobeno především novým neodůvodnitelným převodem financování údržby trvalých travních porostů (TTP) z peněz na přímé platby a také zcela účelovým navýšením převodu prostředků z přímých plateb ve výši 241 Kč/ha na společnou organizaci trhu (SOT), tj. prostředky na reklamu a administrativní podporu odbytu produkce drůbeže, vína, ovoce, zeleniny a okrasných rostlin, a částečně i na vakcinaci v chovech drůbeže. Platby na základní ošetřování trvalých travních porostů se navíc do budoucna sníží z původních 2411 Kč/ha na pouhých 2146 Kč/ha, a i tyto peníze vyšetřené z prvního pilíře se použijí na nový titul provozních podpor pro ty podniky, které začnou využívat stroje řízené přes satelity. Tyto částky jsou navíc počítány při kurzu 26,5 Kč/eur, takže při dalším reálném posílení koruny bude pokles výše přímých plateb pro zemědělce ještě větší. 

Motivace je jednoduchá. Prostřednictvím odklonění co největšího množství prostředků z I. pilíře na provozní financování ve druhém pilíři, kde nehrozí dle pravidel SZP žádná regulace či omezení, vyjma části dotací na kompenzaci zemědělské újmy v přírodně znevýhodněných oblastech (ANC), v maximální míře podpořit agroholdingové struktury a ty největší zemědělské podniky prostřednictvím masivních dotačních provozních podpor do chovů drůbeže, prasat a částečně chovů dojnic, protože právě tyto jsou převážně v držení těchto supervelkých podniků. Podpora se odehrává především prostřednictvím složitých dotačních systémů na financování tzv. Dobrých životních podmínek zvířat, na vakcinace v chovech prasat a drůbeže nebo prostřednictvím tzv. Nákazového fondu pro drůbež, prasata a dojnice. Protože s jídlem asi roste i chuť, tak už ani navýšený objem finančních prostředků přidělený na tyto účely do druhého pilíře a do národních podpor těmto podnikům nestačí, a ještě si navíc tyto své dotační přísuny vylepšují o peníze, o které se sníží platby všem zemědělcům z přímých plateb v prvním pilíři. Snížení plateb o 1000 Kč/ha představuje částku 3,5 miliardy Kč.

Toto vše výše uvedené poškodí menší zemědělce hospodařících na výměrách až do 1500 ha jednoznačně snížením přímých plateb a tím, že pro většinu z nich díky přerozdělení peněz především na prasata a drůbež, se jiné dotační prostředky včetně investičních stanou pro většinu zemědělských podniků prakticky nedostupnými. 

Jak se posílení agroholdingů projeví po snížení přímých plateb na hektar a jsou odpovídajícím způsobem kompenzovány menší podniky a farmy?

K posílení agroholdingů dojde nastavením větších penězovodů do sektorů komodit, produkce a výrob, které agroholdingy v současnosti již ovládají. Snížením dotací pro menší podniky a snížením či nenavýšením dotací do sektorů, které jsou pro agroholdingy marginální, jako například údržba TTP, chov ovcí a koz, ekologické zemědělství, prodej ze dvora, sdružování zemědělců, volné a pastevní chovy zvířat apod., získají další konkurenční, a především finanční výhody na zemědělském poli. Kompenzace v rámci nízké redistributivní platby je zcela nedostatečná.