„Návrh na zvýšení soudních poplatků je v diametrálním rozporu se současnými snahami ulevit dlužníkům a zároveň zvýšit vymahatelnost práv věřitelů,“ uvádí Pavel Staněk, prezident České asociace věřitelů a doplňuje: „Na jedné straně je zde dlouhodobě vyvíjen tlak na snižování odměn advokátů a exekutorů, na druhé straně si chce stát nyní na dlužnících a věřitelích kompenzovat propad příjmů ze soudních poplatků ve výši několika set milionů korun ročně.“

K propadu příjmů ze soudních poplatků dochází v souvislosti s narůstajícím využitím elektronických platebních rozkazů ve výrazné míře od poloviny roku 2013. V letošním roce by dle odhadů předkladatelů úpravy měly tyto příjmy poklesnout o dalších 280 milionů korun. Opětovného naplnění státní kasy chce stát od příštího roku dosáhnout dorovnáním poplatku za podání návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu na výši poplatku za návrh na zahájení občanského soudního řízení. „V praxi to znamená zvýšení soudního poplatku o 600 korun ze 400 na 1 000 korun u pohledávek do 10 tisíc korun, z 800 na 1 000 korun u pohledávek od 10 do 20 tisíc korun a ze 4 na 5 procent z výše pohledávky nad 20 tisíc korun. V případě uznání nároku věřitele se o tento rozdíl zvýší částka vymáhaná po dlužníkovi. V opačném případě ji ponese věřitel,“ vysvětluje Pavel Staněk.

Zvýšení soudních poplatků by rovněž mohlo vést ke snížení vymahatelnosti drobných pohledávek. „Soudní poplatek hradí při podání návrhu věřitel. Pokud je ve sporu úspěšný, je dlužník povinen mu tento poplatek uhradit v plné výši společně s náklady řízení. Věřitel však nemá jistotu, že jeho nárok včetně nákladů řízení bude na dlužníkovi skutečně vymožen. Pokud se tak nestane, přišel by nově kromě vlastní pohledávky o minimálně dalších tisíc korun. Za takové situace je velmi pravděpodobné, že od vymáhání drobných pohledávek raději upustí,“ upozorňuje na rizika úpravy prezident České asociace věřitelů. Tato situace může mít velmi negativní dopad například do spotřebitelských sporů, kdy poškozený nebude schopen hájit svůj nárok soudní cestou. Velmi problematický ale může být takový přístup i u pohledávek z podnikání. Jejich odepsání by totiž mohlo být v rozporu s pravidlem péče řádného hospodáře.

Institut elektronického platebního rozkazu funguje v České republice od roku 2008. Jeho zavedení bylo součástí rozsáhlejšího plánu na elektronizaci justice, jejímž cílem bylo výrazné zjednodušení, zrychlení a zlevnění práce soudů. Z těchto důvodu také bylo podání návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu finančně zvýhodněno oproti běžnému návrhu na zahájení občanského soudního řízení. Podle předkladatelů úpravy vyžadují asi ? návrhů na vydání elektronického platebního rozkazu ve výsledku stejný objem práce soudů, jako je tomu v případě žaloby podané běžným způsobem. To je ovšem způsobeno zejména tím, že původně plánovaná elektronizace justice, která zahrnovala mj. zavedení elektronického spisu, nebyla nikdy dotažena do konce. Místo aby stát tuto situaci vyřešil, chce nyní záplatovat státní rozpočet z kapes dlužníků a věřitelů.

O České asociaci věřitelů

Česká asociace věřitelů je sdružením fyzických a právnických osob, jehož hlavním cílem je chránit zájmy věřitelských subjektů v České republice. Byla založena 31. prosince 2013 a její vznik byl motivován především skutečností, že zde, na rozdíl od velkého množství organizací bojujících za práva spotřebitelů, dlužníků, zadlužených či předlužených osob, doposud neexistoval subjekt, který by svým zaměřením a komplexním přístupem přispíval ke zvýšení ochrany oprávněných zájmů všech věřitelů bez ohledu na jejich profesní či oborové zaměření. Tuto úlohu dílčím způsobem plnilo několik asociací, komor či zájmových sdružení, většinou se však jednalo o aktivity značně roztříštěné. Záměrem České asociace věřitelů je chránit práva věřitelů nejen z řad velkých institucí, ale i řadových občanů, přispívat ke zlepšení a zefektivnění právního systému i celospolečenské osvětě, která povede ke spravedlivému uspořádání vztahů mezi věřiteli a dlužníky. Více informací na www.asociaceveritelu.cz