Vynález fungující s až 85% účinností, který vznikl na základě spolupráce VUT Brno a Výzkumu a vývoje ČEZ, umí využít energie vody i na malých spádech. Měl by být novým impulsem pro rozvoj malých vodních elektráren v ČR.
vírová turbína-1

Tam kde by klasické turbíny kvůli malým spádům vody přišly o sílu, která je pohání, nastává čas pro novinku představenou dnes na malé vodní elektrárně Želina u Kadaně. Nová násosková vírová turbína je završením několikaletého společného projektu Výzkumu a vývoje ČEZ a Odboru fluidního inženýrství V. Kaplana VUT FSI Brno.

„V podmínkách České republiky, kde ekonomicky efektivní lokality pro velká vodní díla byly již vyčerpány nebo z různých příčin nejsou reálné, jsme se zaměřili na řešení využití hydropotenciálu z nízkoprůtokových a nízkospádových lokalit. Do projektu „Vývoj vícestupňové vírové turbíny“předcházejícímu vlastní instalaci investoval ČEZ téměř 3 miliony korun,“ říká Aleš Laciok, manažer projektů výzkum a vývoj ČEZ.

„Vírová turbína najde uplatnění v lokalitách se spádem cca 1 až 5 metrů a s průtokem již od 0,2 m3/s.

Využití proto předpokládáme na jezech, starých náhonech a vodních elektrárnách k rekonstrukci, při projektech využití odpadní vody tepelných elektráren a podobně,“ vypočítává otevírající se možnosti prof. František Pochylý z VUT Brno, jehož tým pracuje na vývoji novinky už od roku 2000.

Premiérově byla dvojice nových vírových turbín instalována na malé vodní elektrárně Želina, která už od roku 1908 mění energii řeky Ohře v ekologickou elektřinu. Ke dvojici více než 100 let starých Francisových turbín, každé o výkonu 294 kW, se letos přidalo duo turbín pro energetiku 21. století. „Celkový instalovaný výkon obou vírových turbín činí 29 kW. Je zde tedy možnost vyrobit ze stejného množství protékající vody dalších zhruba 200 MWh za rok, a pokrýt tak spotřebu téměř stovky domácností v severních Čechách,“ upřesňuje Aleš Laciok.

Revoluční řešení vírové turbíny spočívá ve vstupu vody do oběžného kola ve směru osy rotace, zatímco za ním obíhá proti směru rotace kola. Jde tedy o opačný princip než např. u turbíny Kaplanovy, kde se rozvaděčem naopak vodě uděluje rotace před vstupem do turbíny. To umožňuje vírové turbíně fungovat bez spirály a rozváděcího kola. Protože je navíc schopna pracovat s vyššími otáčkami, není u ní nutností instalace převodovky. Celkově je tak vírová turbína konstrukčně jednodušší a tudíž finančně méně nákladná. Předurčuje jí to k širokému nasazení v české hydroenergetice budoucnosti!

Více informací o elektrárně Želina najdete ZDE.

Více informací o vodních elektrárnách provozovaných v rámci Skupiny ČEZ najdete ZDE.

Vírové turbíny na malé vodní elektrárně Želina řečí statistik