Před 65 lety, v noci z 24. na 25. září 1957 se Československo stalo teprve devátou zemí na světě, která úspěšně zvládla spustit řízenou řetězovou štěpnou reakci.  Přelomový okamžik se odehrál v reaktoru VVR-S Ústavu jaderné fysiky (dnešní ÚJV) v Řeži u Prahy a trval pouhých patnáct minut. Díky němu však dnes patříme do klubu 32 států využívajících bezemisní jadernou energii pro výrobu elektřiny i tepla. Zdejší rozsáhlé zkušenosti s jaderným výzkumem i provozem a údržbou elektráren představují pro Česko při plánované výstavbě nových jaderných zdrojů významnou výhodu. 

Výzkumně-vědecké jaderné pracoviště vzniklo v Řeži v rekordním čase: v červnu 1955 vláda rozhodla o zřízení ústavu a jeho výstavbě, v srpnu stejného roku vyjely buldozery připravovat staveniště a o dva roky později již zde stál funkční jaderný reaktor VVR-S připravený ke spuštění. Po úspěšném zvládnutí štěpné reakce se čeští odborníci z oblasti výzkumu i průmyslu v následujících letech významnou měrou podíleli na vzniku dalších jaderných zařízení v zemi: již v roce 1958 začala výstavba prvního bloku elektrárny Jaslovské Bohunice A-1 (těžkovodní reaktor chlazený plynem, s palivem v podobě přírodního uranu), následovaly čtyři bloky VVER v Jaslovských Bohunicích (dva bloky V-1 do provozu uvedeny v letech 1978 a 1979 a dva bloky V2 v provozu od roku 1984, resp. 1985), čtyři bloky v Dukovanech (1985-1987), dva bloky ve slovenských Mochovcích (1998 a 2000) a zatím jako poslední zprovozněné dva bloky jaderné elektrárny Temelín (2000 a 2003). 

„Na plánovanou výstavbu nových jaderných zdrojů včetně malých modulárních reaktorů je Česká republika díky více než šesti desítkám let zkušeností s touto technologií dobře připravená. Zároveň je schopná se na výstavbě aktivně podílet a dál cenně know-how udržovat i do budoucnosti,“ uvedl člen představenstva a ředitel divize jaderná energetika Bohdan Zronek.  

Česká republika disponuje řadou průmyslových podniků schopných dodávat zařízení do jaderných elektráren, případně zajišťovat jejich údržbu. Kromě toho jsou zde k dispozici také zavedené vzdělávací kapacity (několik fakult vysokých škol specializovaných na jaderné technologie), vědecko-výzkumný základ (kromě ÚJV Řež také např. Ústav jaderné fyziky Akademie věd ČR), či nezávislé dozorné orgány (Státní úřad pro jadernou bezpečnost, Státní ústav radiační ochrany).

Nabídky zájemců o výstavbu pátého bloku v Dukovanech obdrží společnost ČEZ již za dva měsíce, koncem listopadu. Podle předběžného harmonogramu by výstavba mohla začít v roce 2029 a uvedení do provozu pak v roce 2036. Ještě o něco dříve by mohl v Jižních Čechách stát první malý modulární reaktor. 

První československý reaktor v Řeži

Reaktor VVR-S ze speciálního těžkého betonu se tyčil do výše necelých 7 metrů. Palivem byl uran obohacený na 10 % izotopem 235U v podobě palivových tabletek uspořádaných do proutků, které tvořily palivové kazety. Těch se do vnitřní části reaktoru válcovitého tvaru vešlo 26. Moderátorem i chladícím médiem byla destilovaná voda. S jejím využitím se pojí i tradovaná legenda, že první český reaktor byl chlazený mlékem. Destilovanou vodu totiž do ústavu vozily mlékárenské cisterny. Reaktor o tepelném výkonu 2 MW sloužil zejména k výzkumu reaktorové techniky a k výrobě výzkumných radioizotopů. V průběhu let došlo k jeho několika úpravám a modernizacím (např. instalace plynové a vodní smyčky, zvýšení tepelného výkonu na 4 MW), v provozu byl až do roku 1987, tedy 30 let. V letech 1988–1989 byla provedena jeho kompletní přestavba na lehkovodní typ LVR-15. Ten slouží v ÚJV řež dodnes.