Zajímala je především Teplárna Mělník – EMĚ I, kterou coby v současné době největší teplárnu v ČR provozuje v rámci Skupiny ČEZ společnost Energotrans, a.s. Po několikahodinové diskuzi na téma výroba a distribuce tepelné energie si zahraniční hosté prohlédli provoz EMĚ I a následně se vydali i na obhlídku části trasy horkovodu vedoucího z Horních Počapel až do Prahy.

Zahraniční hosté z energetické společnosti Elektroprivreda BiH během prohlídky provozu Teplárny Mělník – EMĚ I.  Na druhém snímku jsou u ucpávkového kompenzátoru, kternse používá na trase horkovodu do Prahy.

„Kolegy z Bosny a Hercegoviny zajímal provoz EMĚ I právě proto, že je celý přizpůsobený teplárenství. Zajímalo je, jak zvládáme výrobu takového množství tepla, jímž jsme schopni zásobovat podstatnou část Prahy. Tedy disponibilita provozu, procentuální poruchovost, možné i nemožné závady, účinnost na dodávku elektrické energie a tepla a podobně. Kvitovali také možnost prohlédnout si trasu horkovodu a seznámit se tak s úskalími, které mohou od jeho výstavby očekávat a jakému by bez předchozí prevence museli čelit,“ osvětlil přítomnost zahraničních hostů Miroslav Krpec, generální ředitel společnosti Energotrans, a.s.

Jeho slova potvrdil Nihad Kadič, poradce generálního ředitele energetické společnosti Elektroprivreda BiH. Jak nejdříve poznamenal, jejich elektrárna Kakanj je vlastně Česko-slovenským dílem ze 70. let minulého století a dodnes zde mají úzké vazby na české a slovenské firmy. V minulosti rovněž několikrát navštívil i Elektrárnu Mělník a proto ví, kam přijel a proč tu vlastně je.

„Přijeli jsme si pro cenné rady, náměty a zkušenosti. Prostě rádi bychom se seznámili se vším, co obnášela výstavba horkovodu a jak funguje v současnosti. Rádi bychom slyšeli všechna pozitiva, ale i možná negativa, jimž bychom se během realizace našeho obdobného projektu měli vyhnout. Je totiž konfiguračně i technologicky hodně podobný. Teplofikaci Sarajeva chceme zajistit z elektrárny Kakanj napájecím potrubím o světlosti 800 mm a délce 35 km. Podle propočtů bychom měli dosáhnout tepelného výkonu 300 MWt. Vše je ovšem zatím ve fázi vypracované studie. Informace, které si dnes odvezeme domů, by pak měly přispět k celkové analýze reálnosti zatím ideového projektu,“ řekl Nihad Kadič.

Podle Martina Hory, technického ředitele společnosti Energotrans, je opravdu možné oba projekty srovnat. „Samozřejmě záleží na místních geografických podmínkách, dostupné technologii a výrobní kapacitě. V tom se asi budeme lišit. Nám poměrně vysokou účinnost zajišťuje moderní technologie, která je šetrná k životnímu prostředí. Jinak délka našeho napájecího potrubí pro Prahu je 34 km a jeho světlost 1 200 mm. V zimním období přitom garantujeme dodávání tepelného výkonu až 650 MWt,“ uzavřel Martin Hora.

Společnost Energotrans, a. s., je členem Skupiny ČEZ. Provozuje bývalou elektrárnu (dnes teplárnu) Mělník I, která je součástí komplexu původně tří elektráren nazvaných společně Elektrárna Mělník.  Elektrárna Mělník I byla uvedena do provozu v letech 1957-1960 jako kondenzační elektrárna pro potřeby elektrizační soustavy ČEZ. Později prošla rekonstrukcí na teplárenský provoz a v současné době je provozována v čistě teplárenském režimu podle požadavku na dodávku tepla s následně vynucenou výrobou elektřiny. Proto je zde v provozu 6 kotlů, každý o výkonu 230 t/h páry ale pouze čtyři turbíny – dvě protitlaké a dvě kondenzační odběrové. Při plném výkonu je elektrárna schopna dodávat přes 240 MW výkonu v elektrické energii nebo 650 MW v tepelné energii. V současné době je teplo dodáváno napáječem do Prahy. V roce 2003 byla připojena i otopná soustava města Neratovice. Délka hlavního napáječe je 34 km o světlosti 1200 mm. Navazují další páteřní rozvody do Malešic, Černého Mostu, Počernic, Jižního Města, Modřan o celkové délce 80 km. Nejvzdálenější body topné soustavy jsou od sebe vzdáleny 74 km. Teplo odebírá 230 000 domácností.