Ničivá síla větru zcela odstřihla nosné konstrukce od zemních vrutů, panely byly doslova rozmetány po okolí, lodní kontejner o váze 5 tun sloužící jako sklad náhradních dílů a stavební buňka čili zázemí obsluhy elektrárny se ocitly na zahradách stovky metrů vzdálených rodinných domů, některé části zařízení odnesl ničivý živel až do vzdálenosti 2 km. Řádění tornáda nevydrželo ani oplocení, kamery a zabezpečovací systém.

„Oprava elektrárny nás stála velké úsilí. Díky diagnostice každého jednotlivého kusu zbylého zařízení se nám však podařilo část zachránit. Například z původních více jak 11 tisíc panelů je znovu na konstrukcích, a tedy v provozu 1 632 panelů. Po důkladné kontrole a zkoušce bezpečnosti jsme mohli použít i tři ze čtyř střídačů,“ shrnuje průběh opravy Jan Kalina, člen představenstva a ředitel divize obnovitelná a klasická energetika ČEZ.

V prvních dnech po této živelní katastrofě prováděli zaměstnanci ČEZ především obhlídku širokého okolí. Kromě zmíněné diagnostiky komponent se řešila i ekologická likvidace a recyklace poškozených částí včetně fotovoltaických panelů. Následně bylo nutné objednat nové panely, střídače, konstrukce nebo transformátor, a to v takové podobě, aby byly kompatibilní se zachovaným zařízením.

Vzhledem k pandemii covid-19, v důsledku níž došlo k celosvětovému nedostatku komponent, zdražení dopravy a v zásadě i k ochromení mezinárodního obchodu, se jednalo o mimořádně náročnou činnost. Aby byla elektrárna zcela kompletní, chybí už jen vybudovat zázemí pro její obsluhu.

„Může se zdát, že oprava elektrárny trvala dlouho. Při její obnově jsme však museli také dodržet veškeré legislativní podmínky, úzce jsme spolupracovali jak s pojišťovnou, tak s Energetickým regulačním úřadem,“ dodává Kalina.

Elektrárna je pojištěna, proto náklady na její opravu a nevýrobu budou uhrazeny z pojistného plnění.

Fotovoltaická elektrárna Pánov v blízkosti Hodonína se nachází v oblasti s nejlepšími podmínkami pro výrobu elektřiny ze slunce. Průměrný roční úhrn globálního záření tu přesahuje svítivost 4 050 MJ/m2. Elektrárna vyrobí ročně průměrně 2,5 milionu kWh, což je množství elektřiny pokrývající spotřebu zhruba 700 domácností na jihu Moravy. Celkem za 10,5 roku své existence vyrobila přes 25 milionů kWh bezemisní elektřiny, čímž ušetřila více než 22 tisíc tun uhlí a zamezila vypuštění více než 24 tisíc tun CO2.

ČEZ vyrábí elektřinu ze slunce nepřetržitě už 25. rokem. První elektrárnu využívající energii ze slunečního záření postavil roku 1998 na hřebenech Jeseníků poblíž horní nádrže přečerpávací elektrárny Dlouhé stráně. Aktuálně provozuje v České republice fotovoltaické elektrárny o celkovém výkonu 126 MW, které ročně v závislosti na přírodních podmínkách vyrobí elektřinu pro zhruba 40 tisíc českých domácností.

Do roku 2030 chce ČEZ přispět k transformaci české energetiky do bezemisní podoby vybudováním obnovitelných zdrojů o výkonu až 6 GW. První solární elektrárna ČEZ v nové éře vznikla ve vnějším areálu jaderné elektrárny Dukovany na speciálně upravených střechách nových parkovacích stání. Díky svému výkonu 820 kWp pokryje roční spotřebu téměř tří stovek domácností. Elektrárna nezabírá žádnou ornou půdu a díky oboustranným panelům zužitkuje i sluneční světlo odrážející se od zaparkovaných vozů. Na horní nádrži přečerpávací vodní elektrárny Štěchovice testuje ČEZ také vůbec první plovoucí fotovoltaickou elektrárnu v ČR. Pilotní instalaci, která zatím elektřinu nevyrábí a na níž nyní energetici v reálném prostředí zjišťují vlastnosti nosných plováků a solárních panelů v kombinaci s každodenním provozem přečerpávací elektrárny, plánuje v létě rozšířit do regulérní elektrárny využívající energii ze slunečního záření o výkonu 100 kWp. ČEZ ESCO zase přímo na klíč pro zákazníka staví na střechách automobilky Škoda Auto solární elektrárnu o výkonu 2,3 MWp.

Svět výroby bezemisní elektřiny z vody v podání ČEZ lze zažít jak v Infocentrech, tak i díky on-line prohlídkám elektrárenských provozů ČEZ. Ty dosud navštívilo už více než 50 tisíc lidí. Objednat si termín na některé z nich lze ZDE nebo ZDE.
Podívejte se také prostřednictvím virtuálních prohlídek, jak fungují vodní, sluneční a větrné elektrárny (ZDE).
Více o zelených elektrárnách Skupiny ČEZ v ČR najdete ZDE.