„Tento rok bylo opravdu horké a parné léto, které přispívalo velmi silnému rozvoji fytoplanktonu. Přesto díky neustálému přítoku čerstvé vody, se dařilo zásobovat nádrže nepřetržitým přísunem kyslíku. Při průběžných pochůzkách a kontrolách tak, byla občas vidět shluklá hejnka karasů na hladině, nebo líny jakožto jejich spoluobyvatele v nádrži, jak ryjí v mělčině v nánosu na dně. Jednou týdně přitom ryby přikrmuji peletami z proteinů a obilovin. Jinak se živý přirozenou potravou vyskytující se v nádrži. Tedy bezobratlými živočichy, hmyzem, planktonem a řasami,“ říká Roman Branda, jinak rybář tělem i duší, jehož specialitou je lov obřích dravců nejen v českých vodách, ale také v zahraničí. Nyní i spolupracuje s Jakubem Vágnerem na vývoji rybářského načiní pod jeho značkou.  

Podle něj kontrolní odlov proběhl do vrše s nastraženou řasou a ukázal, že přírůstek karase je očividný. „Jak na hmotnosti, tak na délce. Zatím to tedy vypadá, že na jaře bychom se mohli již těšit na první výtěr. Výhodou retenčních nádrží je, že i v těch největších mrazech v nich má voda okolo 10 stupňů Celsia. Sedmadvacet vysazených karasů, jde o ryby, které jsou geneticky testované na čistotu druhu a získal jsem je od rybářského svazu Duchcov, tak mají opravdu ideální podmínky pro své rozmnožování,“ doplňuje Roman Branda.

Retenční nádrž chemické úpravny vod Elektrárny Ledvice představuje pro regulované množství kaprovitých ryb poměrně klidný domov. Navíc slouží energetikům ze Skupiny ČEZ jako přírodní indikátor nezávadnosti vody. Ta se po svém elektrárenském koloběhu vrací vyčištěná  zpět do řeky Bíliny. „Když kolega Roman Branda přišel s ideou na záchranu karase obecného s možností využít k tomu retenční nádrž, tak jsme neváhali ho v tom podpořit. Nikomu z nás přece není lhostejné, v jakém prostředí žijeme a pokud tím pomůžeme návratu této malé kaprovité ryby do volné přírody, bude to jen dobře,“ říká Richard Seydl, vedoucí odboru chemické režimy Elektrárny Ledvice. „Voda, která se z nádrží vrací do řeky Bíliny, je přitom v některých parametrech po vyčištění kvalitativně lepší než ta, která v ní teče. Nádrže jsou navíc vybaveny automatickými hlásiči ropných látek, takže jsou karasi i líni u nás zcela v bezpečí.“ (Pozn. Vyčištěné odpadní vody = technologická odpadní voda, dešťová voda z areálu elektrárny a předčištěná splašková voda.)

Jak se bude dál karasům v retenční nádrži líbit, to ukáže první odchov, který lze čekat už příští jaro. Kontrolní odlov „mladých“ ovšem proběhne až za další tři roky. Pokud se prokáže úspěšný chov a vzkvétající populace, budou potomci chovných ryb převezeny do tůní ve volné přírodě.  Náklady na záchranný projekt karase obecného se pohybují v řádu tisíce korun a jsou rozděleny mezi Český rybářský svaz Duchcov a Elektrárnu Ledvice. Její vedení má samozřejmě pro současný regulovaný chov a případně další plány nadšeného rybáře, ochránce přírody a mistra provozu chemie Romana Brandy plné pochopení.

„Osadit třetí retenční nádrž dnes již vzácnými druhy původních sladkovodních ryb, které se ve výsledku vrátí do volné vody, vnímáme jako dobrý nápad a má naši plnou podporu od samého začátku. Záchrana ohrožených druhů živočichů, ale i rostlin všude tam, kde Skupina ČEZ působí, je navíc pro nás prioritou v rámci ochrany životního prostředí. Dokazuje to třeba pravidelné hnízdění sokola stěhovavého na našich výškových stavbách. Ochráncům přírody vycházíme vstříc i v případě konzultací flory a fauny na rekultivovaných územích. Ryby v retenčních nádržích, jsou navíc pro nás důležitým indikátorem čistoty vody, kterou navracíme zpět přírodě,“ uzavírá Miroslav Svoboda, ředitel Elektrárny Ledvice.