První, třetí a čtvrtý blok Orlíku hlásí návrat do služby, „dvojka“ počítá poslední hodiny do konce oprav. Největší elektrárna na Vltavě, kterou energetičtí dispečeři využívají hlavně v časech odběrových špiček, má za sebou pravidelné několikatýdenní revize po hlavní části sezóny. Ta přinesla podzimní i jarní příznivé podmínky pro výrobu bezemisní elektřiny z vody. Orlík loni vyrobil více než 261 milionů kWh a zajistil tak energii pro 75 tisíc domácností ve středních a jižních Čechách.
Každé ze čtyř soustrojí vodní elektrárny Orlík je svými 27 metry vysoké jak panelový dům. Všechna se v uplynulých týdnech postupně odmlčela, aby se pro provedení pravidelných oprav vrátila silnější a mohla znovu měnit energii zkrocené Vltavy na bezemisní energii. Práce probíhaly postupně s pětidenním časovým překrytím uprostřed oprav pro práce na společné části soustrojí. Každá dvojice orlických bloků má totiž výkon vyveden do společné vývodové linky.
Elektrárna je ekologickým, spolehlivým zdrojem schopným rychlého najetí, který nabízí přenosové soustavě kvalitní regulační schopnosti v minimálním čase. „Orlík je hlavním článkem vltavské kaskády. Disponuje celkovým výkonem 364 MW, dálkovým ovládáním z centrálního dispečinku ve Štěchovicích a umí operativně najet na plné zatížení za 128 sekund. Opravy jako ta současná jsou nutné pro spolehlivý dlouhodobý provoz elektrárny,“ říká ředitel Vodních elektráren ČEZ Petr Maralík.
„Máme za sebou především kontroly na vodních cestách včetně obou 60metrových přivaděčů, zjišťování vad, vyvařování kavitací a opravu únavových trhlin na 80tunových oběžných kolech turbín o průměru 4,6 metru. Na soustrojí TG4 na nás navíc čekala ještě oprava hřídelové ucpávky,“ rekapituluje Jaroslav Květ, vedoucí provozu vodní elektrárny Orlík. „Příští rok začneme s výměnou a modernizací řídícího systému, elektrických ochran a buzení, aby elektrárna byla dobře připravena na požadavky moderní energetiky,“ dodává Jaroslav Květ.
Údržba je jedinou možností, kdy specialisté mohou vstoupit do tzv. vodních cest – míst, kde za normálních okolností vládne výhradně voda. Za provozu letí jedním přivaděčem až 150 kubíků vody rychlostí 5 m za vteřinu. Ta roztáčí oběžné kolo turbíny, odkud její energii přenáší hřídel na rotor generátoru. Vyrobená energie je vyvedena do rozvodny 220 kV Milín. Když užitečná tekutina opustí elektrárnu, míří znovu vyrábět elektřinu do níže položeného Kamýku.
Elektrárna byla uvedena do provozu v letech 1961–62. Letos na jaře Orlík překonal hranici 20 miliard kWh vyrobené elektřiny dodané do sítě od zahájení provozu. Stejný objem elektřiny by pokryl aktuální spotřebu všech českých domácností po dobu dvou let. Nejpohnutější chvíle a současně největší následné opravy za celou svou historii zažil Orlík v létě 2002. Elektrárna společně se svým personálem do poslední chvíle statečně vzdorovala tisícileté vodě na Vltavě a zaplatila za to zaplavením všech čtyř 91MW turbín i generátorů. Celý následující rok byl Orlík z důvodu oprav odstaven a nejvíce poškozený 4. blok začal elektřinu do sítě znovu dodávat dokonce až 13. prosince 2004.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.