Za plného provozu zpracuje soustrojí  TG1 vodní elektrárny Slapy 100 kubíků vltavské vody za vteřinu. S její pomocí se točí 35tunové oběžné kolo turbíny o průměru 3,7 metru, které tuto energii přenáší na rotor generátoru a vzniká ekologická elektřina. Momentálně tato část druhé nejvýkonnější elektrárny vltavské kaskády připomíná spíše kráter, protože nejdůležitější komponenty - rotor generátoru i oběžné kolo -  byly vyzdviženy k opravám nebo je zcela nahradí nové efektivnější prvky.

„Vodní elektrárna Slapy je jedním z nejdůležitějších článků vltavské kaskády. Vyrábí špičkovou elektrickou energii a podílí se na řízení výkonové bilance celé energetické soustavy České republiky. Z nuly na plný výkon je schopna najet za 136 vteřin. Modernizací soustrojí TG1 prodloužíme životnost zařízení o další desítky let, dosáhneme zvýšení účinnosti až o čtyři procenta a ze stejného množství vody vyrobíme elektřinu pro další čtyři tisíce českých domácností,“ říká ředitel Vodních elektráren ČEZ, a. s., Petr Maralík.

„Ve strojní části provozu dochází zejména k výměně komory oběžného kola a nástavce savky TG1, kompletní výměně turbíny a regulace turbíny. V elektročásti je v plánu oprava statoru generátoru, oprava pólů rotoru i chladicího okruhu blokového transformátoru. Ekologický rozměr modernizace spočívá ve zvýšení tlaku v ovládací hydraulice ze současných cca 22bar na tlak 149 až 170 bar. Dojde tím ke snížení objemu olejové náplně o 95 procent - z tisíců litrů na stovky litrů - a snížení příkonů čerpadel,“ přibližuje hlavní body modernizace Roman Pospíšil, specialista programu obnovy zařízení Vodních elektráren ČEZ.

Hotovo má být na Slapech do konce příštího roku. Celá akce vyjde na více než 150 milionů korun. Voda prošlá soustrojím TG1 pak opět zamíří znovu vyrábět ekologickou elektřinu do níže položených Štěchovic.

„Elektrárna Slapy v loňském roce dodala do sítě 194 milionů kWh, a pokryla tak spotřebu téměř 80 tisíc domácností ve středních Čechách. V provozu je podle potřeb energetického dispečinku, zejména v ranní a večerní odběrové špičce,“ vypočítává každodenní přínos téměř 65leté výrobny František Fröhlich, vedoucí oddělení provoz vodní elektrárny Slapy.

Podobná modernizace proběhla na Slapech v roce 2011, kdy novou podobu dostalo soustrojí TG3. Práce na posledním ze tří slapských soustrojí - TG2 - odstartují v první polovině roku 2020. Modernizaci má za sebou už více než 20 soustrojí všech typů vodních elektráren Skupiny ČEZ v České republice. Za uplynulých 15 let to znamenalo celkové náklady ve výši téměř 2,5 miliardy korun. Nové technologie vyrábějí čistou energii mj. na elektrárnách Vrané n. Vlt., Kamýk, Dalešice, Mohelno, Lipno nebo Dlouhé stráně.

Slapy užitečně i unikátní

Vodní elektrárna Slapy – součást stejnojmenného vodního díla – byla od roku 1949 budována v rámci první velké stavby vltavské kaskády po II. světové válce. Napuštění vodního díla v roce 1954 urychlila povodeň, které z větší části vzaly sílu právě čerstvě dokončené Slapy. Regulérní provoz zahájila elektrárna o rok později a dosud vyrobila více než 17 miliard kWh elektřiny, což by stačilo na pokrytí spotřeby všech současných středočeských domácností po dobu 10 let. Přehrada je umístěna v úzké soutěsce na začátku bývalých Svatojánských proudů a má originální konstrukční řešení. Plně automatizovaná elektrárna je umístěna pod čtyřmi přelivy 15 x 8 m s kapacitou 3 000 m3/s. Přímo v tělese hráze se nachází strojovna elektrárny s trojicí soustrojí, veškeré pomocné provozy, velín, vnitřní rozvodna 110 kV, rozvodna 22 kV, potřebné transformátory a dvě základové výpustě.

Víte, že…

• trojice slapských soustrojí byla postupně přifázována do sítě od října 1954 (TG3) do září 1955 (TG1), převzetí do trvalého provozu následovalo od listopadu 1955 (TG1) do listopadu 1956 (TG3)?

• náklady na výstavbu celého vodního díla Slapy činily 614,144 mil. Kčs?

• početní stav personálu slapské elektrárny poklesl z cca 80 v době jejího spuštění téměř šestinásobně? Dnes tvoří tým obsluhy 14 specialistů. Průběžné snižování je ovlivněno zejména automatizací provozu a přechodem na dálkové řízení z dispečinku vodních elektráren ve Štěchovicích.

• trojice soustrojí s Kaplanovými turbínami zaručuje elektrárně celkový instalovaný výkon 144MW, který jí řadí na druhé místo v rámci celé vltavské kaskády? (VE Orlík disponuje instalovaným výkonem 364 MW, VE Lipno I má 120 MW)

• na vyrobení 1 kWh elektřiny spotřebuje slapská elektrárna 8 m3 vody?

• spolu s elektrárnou ve Vraném byly Slapy jedinou elektrárnou vltavské kaskády, která nebyla poškozena povodní v roce 2002 a vydržela po celou kritickou dobu v provozu?