I. Podle vystupujících jedním z mýtu, jsou obavy veřejnosti, že fotovoltaické panely zaneřádí celou zemi.

Odpověď řečníků: V roce 2016 vyprodukovala ČR 34,2 milionů tun veškerých odpadů. Objem solárních panelů k celkovému množství odpadů je však jen 0,55 %. Panely představují dnes objem 176 tisíc tun.

II. Mýtus –v průběhu příštích 20 let dojde k přetlaku panelů určených k likvidaci
Odpověď: Degradace je maximálně 0,5 % ročně a stárnutí fotovoltaických panelů je poměrně pomalé. Průměrné množství panelů k recyklaci za rok představuje zhruba 354 tun. Solární panel má přitom životnost minimálně 25 až 40 let.

III. Mýtus recyklace solárních panelů zaplatí občané.
Odpověď: Náklady jsou přeneseny na provozovatele. Ti musí podle vyhlášky MZP hradit ve splátkách do zvoleného kolektivního systému příspěvek stanovený na 8,50 Kč za 1 kg panelů. Největší podíl připadá na sklo 60 – 70 % a hliníkový rám je kolem 20 %, takže panel je cenná surovina.

IV. Mýtus – solární elektrárny mají příliš štědré dotace
Odpověď: Podle Evropské komise je podpora pro solární energie přiměřená a ziskovost obnovitelných zdrojů energie (OZE) v ČR je přiměřená. MŽP kontroluje zisk.

V. Mýtus – cena elektřiny je vysoká kvůli platbám na solární barony, fotovoltaika nás ročně stojí 44 miliard korun.
Odpověď: Částka 44 miliard Kč jsou náklady na veškeré obnovitelné zdroje energií, zahrnuje i vodu, vítr, biomas aj. Na fotovoltaiku jde z této částky 26 miliard Kč. Podporu přitom pobírá 28 tisíc držitelů licencí slunečních elektráren, což je nyní nejrozšířenější obnovitelný zdroj v ČR.

VI. Mýtus – fotovoltaika zdražila cenu elektřiny
Odpověď: Solární boom byl zapříčiněn nesprávnou regulací trhu, nikoliv vysokými cenami technologií. Ceny solárních panelů klesly od roku 2010 o 60-70 % a dále klesají.

VII. Mýtus, že ČR nemá vhodné klimatické podmínky a bez uhlí se neobejde.
Odpověď: Potenciál všech střech rodinných domů ze slunce je 7 TWh/rok, což je 1 reaktor Temelína. Vhodný je mix a kombinace slunce, větru, biomasy aj. Vložme místo plánovaných 300 miliard Kč za další výstavbu jaderné elektrárny raději do OZE.

VIII. Mýtus – zdroje OZE škodí elektrizační soustavě
Odpověď: Aktuální podíl OZE nemá vliv na síť. Do budoucna lze stabilitu sítě úspěšně řešit systémy akumulace, jak je to například v Británii, Austrálii či Nizozemsku.

IX. Mýtus – obnovitelné zdroje způsobují blackout
Odpověď: Dosud všechny masivní výpadky sítě byly způsobeny konvenčními a centralizovanými zdroji. Decentrální energie je odolnější a lokální systémy obstály v krizových situacích.

X. Mýtus- solární elektrárny zabírají kvalitní zemědělskou půdu
Odpověď: Solární elektrárny zabírají méně než 1 % zemědělské půdy. Navíc lze tuto půdu později opět využít.

Radek Brychta založil solární elektrárnu u v České Skalici na šesti hektarech průmyslové zóny. Podle jeho slov, zdroje pocházejí z nábytkářského byznysu. „Nejsme solární baroni, kteří se vyloupli z ničeho, využili jsme prostředky z nábytkářského průmyslu,“ řekl Radek Brychta. Každý provozovatel, který založil solární elektrárnu do roku 2013, musí odvádět 8,5 Kč z 1kg panelu do kolektivních systémů. Radek Brychta a jeho společnost REsolar iniciovali proto založení vlastního solárního kolektivního systému. Ten představuje 32 % trhu a má 2,5 tisíce provozovatelů.

Předseda dozorčí rady Solární asociace Jan Fousek v energetice působí od roku 2007, tři roky pracoval v Číně. Solární asociace má 450 členů, kteří zastupují 51 % trhu s 1211 MW.