Podle ustanovení § 3b odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pojištění odpovědnosti“), pojistitel zohledňuje při sjednávání výše pojistného v pojistné smlouvě celkový předcházející škodný průběh pojištění odpovědnosti pojistníka, tj. osoby, která uzavírá s pojistitelem pojistnou smlouvu pojištění o odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (dále jen „pojistná smlouva“). V pojistné smlouvě lze ujednat zohlednění škodného průběhu osoby, která vozidlo provozuje, jde-li o osobu odlišnou od pojistníka. Zohlednění předcházejícího škodného průběhu je realizováno slevou na pojistném v případě bezeškodného průběhu pojištění pojistníka, neboli bonusem, nebo přirážkou k pojistnému v případě výplaty pojistného plnění z pojištění odpovědnosti, neboli malusem.

Účelem zavedení tohoto systému bonusů a malusů v pojištění odpovědnosti je mimo jiné motivovat pojistníky (vlastníky vozidel nebo jejich provozovatele), kteří jsou obvykle i řidiči, k zodpovědnějšímu chování na silnicích, neboť újma způsobená provozem vozidla se v zásadě promítá do výše pojistného, které je pojistník povinen platit pojistiteli.

Právní úprava nestanoví konkrétní podobu systému bonusů a malusů, a proto tato úprava závisí na zvolené obchodní politice a individuální nabídce, resp. pojistných podmínkách konkrétního pojistitele.

Bonus představuje slevu, o kterou se snižuje pojistitelem stanovená sazba pojistného za provoz vozidla bez nehody, tedy za tzv. bezeškodný průběh pojištění. Zatímco malus představuje přirážku k pojistnému za újmu vzniklou provozem vozidla, při které došlo k výplatě pojistného plnění z pojištění odpovědnosti pojistitelem. Výše bonusu a malusu se odvíjí od tzv. rozhodné doby, což je doba trvání pojištění odpovědnosti, jejíž délka je krácena na základě vzniklých rozhodných událostí, u nichž došlo k vyplacení pojistného plnění. Rozhodné události jsou vymezeny v pojistných podmínkách jednotlivých pojistitelů a jsou jimi zejména škodné události, za které bylo pojistitelem vyplaceno pojistné plnění. Z praktického pohledu, pokud pojistník provozuje vozidlo bez nehod, výše slevy na pojistném se zvyšuje (avšak pouze do maximální výše slevy stanovené pojistitelem), a naopak, pokud pojistník způsobí rozhodnou událost, pojistitel odečte dle pojistných podmínek příslušný počet měsíců od rozhodné doby a navýší pojistné. 

Pro zohlednění bonusu, popř. malusu, je výchozí celkový předcházející škodný průběh pojistníka, a nikoliv pouze škodný průběh pojištění pojistníka u posledního pojistitele. Důsledkům škodného průběhu se tudíž pojistník nevyhne přechodem k jinému pojistiteli, a naopak přechodem k jinému pojistiteli pojistník neztrácí získaný bonus. Nicméně konkrétní výše slevy (bonusu), popř. přirážky na pojistném (malusu) se může lišit v závislosti na konkrétní nabídce, resp. pojistných podmínkách pojistitele.

Uplatňování bonusů, popř. malusů, je vázáno pouze na osobu pojistníka nebo osobu, která vozidlo provozuje, pokud je tak ujednáno v pojistné smlouvě. Systém bonusů a malusů se tedy neváže například na vozidlo, k jehož provozu se pojištění odpovědnosti vztahuje, jak je občas v praxi mylně chápáno.

Pro přiznání bonusu nebo uplatnění malusu je nezbytné předložit pojistiteli potvrzení o době trvání pojištění odpovědnosti a o jeho škodném průběhu (dále jen „potvrzení“), je-li to ujednáno v pojistné smlouvě, popř. pojistných podmínkách. Toto potvrzení získá pojistník od pojistitele, u něhož mu zaniklo pojištění odpovědnosti, přičemž tento pojistitel je povinen toto potvrzení vydat ve lhůtě do 15 dnů ode dne doručení písemné žádosti pojistníka (§ 13 odst. 1 písm. b) zákona o pojištění odpovědnosti).1

Dané potvrzení zpravidla pojistník předkládá novému pojistiteli při sjednání pojistné smlouvy. Jelikož však ne vždy je pojistník schopen toto učinit, pojistitelé tomu přizpůsobili svoji praxi a přiznávají bonus a uplatňují malus na základě (a) prohlášení pojistníka o tom, kolik měsíců celkem měl pojištění odpovědnosti u jiných pojistitelů a kolik rozhodných událostí z tohoto pojištění odpovědnosti u něj nastalo, a/nebo (b) vlastního ověření předcházejícího škodného průběhu pojistníka v databázi škodných událostí vedené Českou kanceláří pojistitelů (dále jen „ČKP“). V řadě případů pojistitelé následně vyžadují i doložení originálu potvrzení (popř. všech originálů potvrzení, nejsou-li již nezbytné údaje obsahem jediného potvrzení) ve lhůtě stanovené v pojistné smlouvě nebo pojistných podmínkách, a to například i z důvodu možné chybné evidence trvání pojištění odpovědnosti a jeho škodného průběhu v databázi ČKP.

V případě, že se počet bezeškodných měsíců doložený a/nebo ověřený v databázi ČKP liší od počtu bezeškodných měsíců uvedených v pojistné smlouvě na základě prohlášení pojistníka, pojistitel zpravidla přepočítá pojistné a v případě, že se prokáže, že pojistník uplatnil vyšší nárok na bonus, nežli mu náleží, nárokuje po pojistníkovi tu část pojistného, která odpovídá rozdílu mezi sjednaným pojistným a pojistným, které by pojistitel stanovil, jestliže by se včas dozvěděl o skutečné rozhodné době pro přiznání bonusu nebo uplatnění malusu. Pojistitel zpravidla také upraví výši pojistného dle skutečné rozhodné doby a informuje o nové výši pojistného pojistníka.

Pokud se pojistník rozhodne ukončit pojistnou smlouvu a změnit pojistitele, aniž by dosud doložil prostřednictvím potvrzení předcházející škodný průběh pojištění odpovědnosti, měl by si být vědom toho, že pojistitel při vydání potvrzení nemusí zohlednit celkový předcházející škodný průběh pojištění odpovědnosti pojistníka, ale pouze ten škodný průběh pojištění odpovědnosti, který se váže k ukončené pojistné smlouvě, resp. k pojistiteli prokázané době škodného průběhu pojištění odpovědnosti.Pojistitel může pro účely vyhotovení potvrzení využít i údaje o předcházejícím škodném průběhu pojištění odpovědnosti pojistníka evidované v databázi ČKP.

Pro úplnost lze doplnit, že úmyslné uvedení nepravdivých nebo hrubě zkreslených údajů v souvislosti s uzavíráním nebo změnou pojistné smlouvy (např. úmyslné uvedení vyššího počtu bezeškodných měsíců pojistníkem, nežli odpovídá skutečnému stavu) by mohlo být kvalifikováno jako trestný čin pojistného podvodu podle ustanovení § 210 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

[1] Bližší podrobnosti lze nalézt v dohledovém benchmarku č. 2/2012 K povinnosti pojistitele vydat potvrzení o době trvání pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o jeho škodném průběhu

http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/vykon_dohledu/dohledove_benchmarky/download/dohledovy_benchmark_2012_02.pdf