Bankovní rada rozhodla o zachování současných limitů ukazatelů pro poskytování hypotečních úvěrů. Maximální hranice ukazatele LTV (Loan-to-Value, tedy poměr výše hypotečního úvěru a hodnoty zástavy) tak zůstává na 90 % s tím, že banky mohou poskytnout maximálně 15 % úvěrů s LTV mezi 80 a 90 %.

V platnosti zůstávají také limity příjmových ukazatelů zavedené v říjnu 2018. Banky by i nadále neměly poskytovat takový úvěr, kdy by výše celkového dluhu překročila devítinásobek čistého ročního příjmu žadatele o úvěr (ukazatel DTI, Debt-to-Income). Domácnost s hypotékou by na splátku dluhu současně neměla vydávat více než 45 % čistého měsíčního příjmu (ukazatel DSTI, Debt Service-to-Income).

„Bankovní rada diskutovala, zda je s ohledem na nedávný nárůst úrokových sazeb z hypotečních úvěrů k 3 % žádoucí zmírnit doporučení pro horní hranici ukazatele DSTI na 50 % ze současných 45 %. Rozhodla se však ponechat ji na současné úrovni s odkazem na analýzy a zátěžové testy domácností, které ukazují, že za vysoce rizikové lze pokládat již úvěry s DSTI nad 40 %,“ uvedl guvernér ČNB Jiří Rusnok.

Banky sice v případě limitů LTV postupují převážně v souladu s aktuálně platnými doporučeními, avšak ČNB pozoruje jejich přirozenou tendenci oceňovat v současných „dobrých časech“ přijímané zástavy podle aktuálních tržních cen bez ohledu na to, že ceny mohou být v rostoucí fázi cyklu nadhodnocené. Toto nadhodnocení cen bydlení ČNB odhaduje na 15 % ke konci roku 2018, tedy o zhruba 5 procentních bodů více než v roce předchozím.

ČNB i nadále usiluje o zákonnou pravomoc stanovovat horní hranice ukazatelů LTV, DTI a DSTI. Přechod na stanovování těchto ukazatelů právně závazným způsobem nebude mít zásadní dopad na současné bankovní poskytovatele těchto úvěrů nebo na spotřebitele. Právní závaznost je však zásadní pro zajištění rovných podmínek na trhu a zabránění nekalé konkurenci mezi poskytovateli i v budoucnu, pokud by do tohoto tržního segmentu vstoupili noví (obzvláště nebankovní a zahraniční) hráči. Právě v jejich případě by vynucování pravidel stanovených současným Doporučením ČNB nebylo stejně účinné jako u bank.

Bankovní rada dnes rozhodla o zvýšení sazby proticyklické kapitálové rezervy na 2 % s platností od 1. července 2020. Jedná se o šesté zvýšení sazby od jejího zavedení v roce 2015. Dnešní rozhodnutí bankovní rady zvýšit tuto sazbu reaguje na nárůst rizik spojených s pohybem ekonomiky v rostoucí fázi finančního cyklu, kdy se zvyšuje objem poskytnutých úvěrů v ekonomice a jejich rizikovost, a dílčí zesílení signálů zranitelnosti domácího bankovního sektoru vůči případné nepříznivé změně podmínek.

Domácí bankovní sektor má i nadále dostatečný prostor pro růst úvěrů i po zvýšení kapitálové rezervy, avšak za předpokladu přiměřené dividendové politiky. S ohledem na skutečnost, že se domácí ekonomika zřejmě nachází blízko vrcholu finančního cyklu, se pravděpodobnost dalšího zvýšení sazby proticyklické kapitálové rezervy významně snížila. V případě náhlého obratu ve finančním cyklu je ČNB naopak připravena sazbu snížit či umožnit úplné rozpuštění rezervy.

Banky v uplynulém období posílily kapitálovou vybavenost a disponují vysokou likviditou. Pojišťovny udržely kapitálovou vybavenost i ziskovost navzdory vývoji na finančních trzích, který nepříznivě ovlivnil hodnotu jejich aktiv a závazků. Penzijní společnosti a investiční fondy byly sice v závěru roku 2018 nepříznivě ovlivněny změnami cen držených aktiv, nevedlo to však k odlivu klientů či systémově významným ztrátám.

Finanční stabilita je vedle stability cenové dalším klíčovým cílem České národní banky, a to od roku 2013. Celou Zprávu o finanční stabilitě 2018/2019 zveřejní ČNB 11. června 2019 stejně jako nové znění Doporučení k řízení rizik spojených s poskytováním retailových úvěrů zajištěných rezidenční nemovitostí. Spolu s nimi bude poprvé vydán také záznam z jednání bankovní rady k otázkám finanční stability, který komunikaci finančněstabilitní politiky přibližuje politice měnové.

Další podrobné analýzy rizik pro finanční stabilitu a informace o nastavení makroobezřetnostní politiky zveřejní ČNB v prosinci v pravidelném dokumentu Rizika pro finanční stabilitu a jejich indikátory – prosinec 2019, který bude podkladem pro podzimní jednání bankovní rady o otázkách finanční stability.

Zpráva o finanční stabilitě každoročně hodnotí uplynulý vývoj v jednotlivých oblastech finančního sektoru v České republice a analyzuje rizika pro stabilitu celého finančního systému. Odolnost domácího finančního sektoru je hodnocena prostřednictvím makrozátěžových testů za použití alternativních scénářů ekonomického vývoje.

Péče o finanční stabilitu je definována v zákoně č. 6/1993 Sb., o České národní bance jako jeden z jejích klíčových cílů. Ten uvádí, že ČNB rozpoznává, sleduje a posuzuje rizika ohrožení stability finančního systému a v zájmu předcházení vzniku nebo snižování těchto rizik přispívá prostřednictvím svých pravomocí k odolnosti finančního systému a udržení finanční stability a vytváří tak makroobezřetnostní politiku.

Hlavními nástroji makroobezřetnostní politiky uplatňované v České republice jsou proticyklická kapitálová rezerva CCyB a Doporučení k řízení rizik spojených s poskytováním retailových úvěrů zajištěných rezidenční nemovitostí.

ČNB nastavení CCyB oznamuje se zhruba ročním předstihem, aby se banky mohly na novou výši sazby dostatečně připravit. Již dříve tak ČNB vyhlásila, že od 1. července 2019 dojde k zvýšení rezervy na 1,5 % ze současných 1,25 % a že od 1. ledna 2020 tato sazba dále vzroste na 1,75 %.