Český národní komitét Mezinárodní rady památek a sídel (ČNK ICOMOS) vyzývá k zastavení výstavby na akropoli oppida Závist u Zbraslavi a středočeských Dolních Břežan.  Projekt „Akropole Závist – Zpřítomnění“ zásadně ohrožuje mimořádnou národní kulturní památku. Oppidum Závist bylo zvažováno k zápisu na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.

Na podzim 2021 byly v areálu akropole někdejšího keltského hradiště Závist zahájeny stavební práce podle projektu „Akropole Závist – Zpřítomnění“. Byla vztyčena rozhledna a připravuje se pokrytí historicky nejvýznamnějšího prostoru vrstvou štěrku, mlatu a barevných železobetonových desek. Ty mají tvarově připomínat půdorysy archeologických objektů skrytých pod zásypem.

„Projekt zásadním způsobem ohrožuje památkové hodnoty národní kulturní památky Hradiště a keltské oppidum Závist,“ říká profesor Václav Girsa, prezident ČNK ICOMOS, a dodává: „Připomínám, že oppidum Závist je jedním z mála nezastavěných archeologických nalezišť v České republice, jež byla pro svůj význam zvažována ke kandidatuře na zápis do Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Je nezbytné s ním nakládat v souladu s nejvyššími kritérii památkové péče.“

„Projekt prostřednictvím betonových sarkofágů jakoby přiřazuje metodu konzervace černobylského jaderného reaktoru k nástrojům české památkové péče. Nikde ve světě se na srovnatelných lokalitách nesetkáme s podobnou formou,“ uvedl docent Martin Horáček z Katedry dějin umění Univerzity Palackého v Olomouci, člen mezinárodních vědeckých výborů ICOMOS. „Zvolený přístup není dokladem vyspělosti ani modernosti projektu, ale zásadního nepochopení památkových hodnot a neznalosti aktuální odborné památkářské rozpravy,“ doplňuje Horáček.

Zakrytí akropole přidanou vrstvou navážky a betonovými deskami ve skutečnosti znemožňuje případné citlivé zpřístupnění kulturního dědictví místa. Podle Horáčka je problematická už samotná rozhledna, zbytečně vysoká a rozložitá.

„Český národní komitét ICOMOS vyzývá zúčastněné strany k zastavení výstavby podle projektu v současné podobě. Zároveň podporuje odbornou a veřejnou diskusi vedoucí k nalezení optimálního a důstojného pojetí prostoru akropole,“ dodává Girsa s tím, že se národní komitét rád do diskuse prostřednictvím svých expertů zapojí.

Projekt „Akropole Závist – Zpřítomnění“ je v nápadném rozporu s prakticky všemi odpovídajícími mezinárodními dokumenty památkové péče, počínaje Benátskou chartou. Úmluva o ochraně archeologického dědictví Evropy, jež je součástí českého právního řádu, klade důraz na zachování prostředí a šetrnost případných stavebních úprav. Dokument o autenticitě z Nary a Florentská deklarace podporují aktivní zapojení komunity a citlivou práci se vzpomínkami a tradicemi spojenými s místem. Evropské zásady kvality u zásahů s potenciálním dopadem na kulturní dědictví pak upozorňují na nebezpečí nadměrných vstupů, vedoucích k nevratným změnám a ztrátě hodnot, pro které měly být památky původně chráněny.

Horáček dále zdůrazňuje, že součástí památky je lokalita Šance, která je zároveň přírodní rezervací a společně s kopcem Hradiště tvoří areál výjimečný právě spojením archeologických stop s živou přírodou. Minimální zastavěnost místa přispívá k této hodnotě, ať už ve prospěch zdejšího ekosystému a biodiverzity, tak z pohledu návštěvníků a jejich vnímání genia loci. To platí též pro dálkové pohledy a zasazení obou kopců do ikonických pražských panoramat.