„Hlavní město nejvíce pocítilo chybějící poptávku generovanou v dřívějších letech především zahraniční a business klientelou. Hrubá přidaná hodnota cestovního ruchu zde v roce 2020 poklesla meziročně o téměř dvě třetiny na hodnotu 19,0 miliard korun, zatímco v roce 2019 dosáhla výše 53,2 miliard korun,“ uvedl Zdeněk Lejsek z oddělení statistiky cestovního ruchu a životního prostředí ČSÚ.

Cestovní ruch na národní úrovni v roce 2020 reprezentoval 1,45 % hrubé přidané hodnoty (75,4 miliard korun). Zaměstnanost v oboru činila 222,0 tisíce osob, což bylo meziročně o 7,3 % méně. Nejvíce se na tvorbě ekonomických ukazatelů v odvětví podílela Praha, konkrétně 26 % na zaměstnanosti (57,6 tis. osob) a 25 % na celkové hrubé přidané hodnotě. V hlavním městě cestovní ruch zaměstnával 6,0 % osob, tj. téměř každého sedmnáctého pracujícího.

Význam cestovního ruchu pro hospodářství na úrovni krajů lze vyjádřit i podílem na celkovém objemu hrubé přidané hodnoty za všechna odvětví, vždy přímo v daném regionu. Nejvyšší hodnoty vykazuje dlouhodobě Karlovarský kraj, kde v roce 2020 cestovní ruch tvořil 2,8 % regionální hrubé přidané hodnoty (2,5 miliardy korun). O rok dříve to však bylo 5,4 %. Pod český průměr se naopak propadla Praha (1,4 %).

V Karlovarském kraji přímo v turismu pracovalo 10,6 tisíce osob, což představovalo podíl 8,2 % na zaměstnanosti v kraji. V oboru zde působil zhruba každý dvanáctý pracující. Vyšší objem lidské práce v tomto regionu typicky souvisí i s převážně lázeňskými službami. Řadu pracovních pozic v odvětví se však během pandemie Covid-19 podařilo zachránit pomocí podpůrných programů na udržení zaměstnanosti.

Detailní pohled na ekonomické postavení odvětví v krajích přináší aktualizované časové řady pro období 2010 až 2020: Regionální satelitní účet cestovního ruchu.