„Význam českých odborníků v mnoha vědních disciplínách překračuje naše hranice, mnozí z nich patří mezi nejuznávanější vědce v celosvětovém kontextu. Povědomí o tom, co dokázali, i o tom, na čem a jak pracují, je však mezi širokou veřejností stále spíše omezené. Přitom vliv jakýchkoli posunů na poli vědy a výzkumu je pro naši společnost zcela zásadní,“ říká generální ředitel České televize Petr Dvořák a dodává: „České televize se proto rozhodla zaměřit na sféru vědy ještě intenzivněji než doposud. V rámci redakce Zpravodajství jsme vedle domácí, zahraniční, ekonomické a kulturní redakce založili i samostatnou redakci vědy a připravili jsme speciální sérii pořadů, od žánru zábavy po dokumenty, které budou mapovat minulost i současnost české vědy.“

„Popularizace výsledků vědy a výzkumu je pro Akademii věd stejně důležitá jako samotné vědecké výsledky. Vážím si toho, že Česká televize se popularizaci vědy intenzivně věnuje, a věřím, že srozumitelné a divácky atraktivní vědecké pořady přiblíží špičkové výsledky české vědy a výzkumu co nejširšímu publiku,“ dodává prof. Jiří Drahoš, předseda Akademie věd ČR.

Místopředseda vlády pro vědu a výzkum, minstr Pavel Bělobrádek považuje letošní rok pro vědu za zlomový a oceňuje přístup veřejnoprávní televize: „Popularizaci vědy považuji za zásadní a jsem rád, že k tomu Česká televize přistoupila aktivně a zodpovědně. Letošní rok je pro podporu vědy a výzkumu historickým mezníkem. Ve vládě se mi na příští rok podařilo prosadit nejen historicky nejvyšší rozpočet pro podporu vědy a výzkumu 32,7 miliard korun, ale také, a to považuji za neméně důležité, rozpočet pro podporu vědu a výzkumu je poprvé připraven na pět let a se střednědobým a dlouhodobým výhledem."

Nová série pořadů zaměřených na českou vědu pokrývá různé, často velmi specifické, obory, sleduje přední osobnosti současnosti i největší historické úspěchy našich badatelů. Zároveň jde o pořady žánrově pestré, od denního zpravodajství přes docusoapy a solitérní dokumenty až po večerní zábavní formáty, které osloví různé typy diváckých skupin.

Špičkoví Doktoři už na jaře

Některé z nových formátů představí Česká televize už na jaře. Dokumentární seriál Doktoři sleduje tři špičkové české lékaře a jejich týmy v každodenní praxi jejich profese, jíž jsou mozek, srdce a plastická chirurgie. „Nejdůležitější orgán je mozek. Srdce nebo plíce vám vymění, ale mozek – to je naše já,“ říká o svém oboru neurochirurg Vladimír Beneš, jeden z protagonistů Doktorů. Těmi dalšími jsou Petr Neužil, který se svými kolegy na oddělení kardiologie Nemocnice Na Homolce zkouší nové technologie léčby, a plastický chirurg Bohumil Zálešák, který se svým týmem dokáže napravit i těžké deformace.

Dalším z nových pořadů tohoto jara se stane cyklus naučných dokumentů Člověk, to je věda, který se zaměří na témata, jako je žárlivost, toxoplazmóza nebo hormonální antikoncepce, z pohledu současné evoluční biologie, psychologie či genetiky. „Cyklus ukazuje nejen zajímavé české objevy a vědce, ale chce divákům co nejvěrněji představit vybraná témata, zachovat správnou míru odbornosti a přitom zůstat divácky vstřícný. Správný poměr odbornosti a sdělnosti je jistou alchymií a zároveň největší výzvou pro celý štáb, který se na daném pořadu podílí,“ říká kreativní producentka cyklu Martina Šantavá.

Z oblasti zábavních formátů se na jaře divákům představí nová řada DoktorKy. „Snažili jsme se vyhovět námětům diváků, takže se můžete těšit na díly týkající se například potravinových alergií a intolerancí, léčby neplodnosti, pokroků českých lékařů v léčbě rakoviny vaječníků či žaludku a další aktuální témata,“ říká Kateřina Cajthamlová. Vedle jejího pořadu se na prvním programu České televize na jaře objeví i nový, původní zábavní formát Tajemství těla, který nabídne úplně nové úhly pohledu na fungování lidského organismu.

Dan Bárta, Miroslav Bárta a Češi ve světě

Část chystaných pořadů se zaměřuje na úspěchy českých badatelů, které zasáhly nebo zasahují do světové vědy.

Dan Bárta představí v právě natáčených Cestách za zvířaty Česko jako velmoc na poli záchrany ohrožených druhů živočichů. V každé epizodě popíší tvůrci jeden konkrétní program, za kterým stojí čeští vědci. Právě jim se totiž na mnoha kontinentech daří s podporou tuzemských zoologických zahrad, vědeckých pracovišť i nadšených domorodců, třeba na Borneu, do přírody navracet téměř vyhubená zvířata. „Náš pořad má za cíl hlavně seznámit diváka s principy ochrany přírody, trochu s ekologií a hlavně s konkrétními projekty, většinou v tropickém zahraničí, které vedou, koordinují nebo na nich jinak významně spolupracují Češi – buď jako dobrovolníci, nebo jako vyslanci českých zoologických zahrad,“ říká hudebník Dan Bárta, který nyní studuje na vysoké škole obor aplikované ekologie a je spoluautorem několika monografií i odborných článků v prestižních přírodovědných zahraničních časopisech.

Miroslav Bárta, známý česká archeolog, se zase stane jedním z protagonistů chystaného dokumentárního cyklu o objevech českých badatelů, kterým se podařilo vybudovat české archeologii světové jméno. „Česká archeologie patří mezi mezinárodně uznávané vědní obory s vynikající pověstí. České týmy pracují na mnoha místech světa: od Egypta a Súdánu po Izrael a Uzbekistán. Naše egyptologie například vyniká výraznou mezioborovou spoluprací zahrnující kromě společenskovědních i mnohé přírodovědné a technické obory, a to ze všech částí světa. V posledních desetiletích určovala mnohé světové trendy ve vědě, ať jde o satelitní snímkování, rekonstrukci změn klimatu nebo aplikaci 3D technologií a skenování pyramidových komplexů,“ popisuje Miroslav Bárta.

Nanospider je stroj, jenž vyrábí polymery mnohonásobně lehčí než lidský vlas, které umí velké věci – v průmyslu, sportu i medicíně. Stroj na jejich velkovýrobu vymyslel Oldřich Jirsák z Technické univerzity v Liberci. Česko se díky němu stalo nanovelmocí, která udává směr celému světu. Nejen jeho objev připomene nový cyklus České zázraky. „Češi o sobě často říkají, že není moc věcí, na které by mohli být pyšní. Ale není to pravda. Mají na svém kontě řadu objevů a vynálezů, které změnily svět. Je čas připomenout si, co vše dokázal český člověk vymyslet,“ říká kreativní producentka Lenka Poláková. Během sedmi dokumentárních půlhodin pořad divákům přiblíží význam objevů, za kterými stojí například Antonín Holý, Otto Wichterle či Milan Krajíček.

Filmy a série

Díky českým vědcům se nedávno podařilo rozluštit 150 let starou záhadu a odpovědět na otázku, proč původní kameny využité u starých staveb vydrží výrazně déle než ty, které jsou do památek vsazovány při rekonstrukcích. Unikátní objev speciálního pískovce, jehož deseticentimetrová krychle unese auto, mapuje film Brány.

Mendel – otec genetiky, tak se jmenuje další chystaný snímek o českém vědci, který při pokusech s hrachem objevil základy dědičnosti. „Bez nadsázky je možno říci, že Johann Gregor Mendel je znám všude ve světě, s výjimkou České republiky. V jakékoli globální učebnici biologie jsou přitom jmenovány dvě postavy, které zakládají moderní biologii: Charles Darwin a Gregor Mendel; nebo, chcete-li, Gregor Mendel a Charles Darwin. Komunistický režim u nás Mendelovi nikdy neodpustil dva hříchy. Za prvé, že to byl katolický kněz a řeholník k tomu, a za druhé, že byl v roce 1868 zvolen opatem Starobrněnského kláštera,“ konstatuje průvodce dokumentem a spoluautor námětu Marek Orko Vácha.

V přípravě jsou také přírodopisné série mapující spolu s Václavem Cílkem Tajuplný podzemní svět nebo prostřednictvím kamery potápěče Petra Vejslíka i život v českých vodách, pod vodou či kolem vody, Magické hlubiny.

Diváci se se s vědeckými tématy od září setkávají pravidelně také ve zpravodajství. K domácí, zahraniční, ekonomické a kulturní redakci zpravodajství České televize totiž přibyla i samostatná redakce vědy. Novinkou je i web www.veda24.cz, jenž se stal součástí zpravodajského portálu kanálu ČT24 a bude poskytovat nejen doplňující informace k tématům, jež se objeví ve vysílání, ale i další informace ze zahraničního dění na poli vědy.