Ve své práci zanalyzoval a přesně popsal střelcovy chyby při lukostřelbě, které mají výrazný vliv na zásah terče šípem. Pro svůj výzkum použil špičkové IT technologie.

Student FIT ČVUT Bc. Matěj Jech má dva koníčky – lukostřelbu a informační technologie. Ve své závěrečné práci proto oba dva propojil a popsal lidské chyby, o kterých střelec málokdy ví a které ovlivní zásah terče. V práci s názvem „Měření letových vlastností šípu vysokorychlostní kamerou“ do detailu analyzoval techniku vypuštění šípu z luku a definoval chybné držení těla střelců, kterého se mohou vyvarovat, a zlepšit tak svůj sportovní výkon.

„Výsledky mé práce pomůžou střelci uvědomit si, co způsobilo špatný zásah terče, a na co si dát pozor,“ říká Matěj Jech a dodává: „Rád bych tomuto sportu přispěl v oblasti výzkumu a povznesl tím vzdělání trenérů a lukostřelců.“

Pro analýzu lukostřelecké techniky Matěj Jech porovnával vzájemnou vzdálenost jednotlivých prstů ruky držící tětivu, vzdálenost této ruky od obličeje střelce a míru rotace ruky. Zjistil například, jak chyby techniky způsobují odchylky od zásahu středu terče. Pro svůj výzkum použil vysokorychlostní kamery a metody zpracování obrazu ve fakultní laboratoři ImproLab.

„Vysokorychlostní kamery a metody zpracování obrazu byly ideálními prostředky k analýze lukostřelecké techniky,“ říká Ing. Jakub Novák, vedoucí závěrečné práce a současně vedoucí laboratoře ImproLab, a dodává: „Pro sledování pohybů lukostřelce jsme nastavili frekvenci snímání 600 snímků za vteřinu, což zaručilo přesné zachycení skutečnosti a umožnilo vyhodnocení získaných dat. “

V České republice se lukostřelbě nedostává příliš velké pozornosti. To by se mohlo změnit tím, že se plzeňská střelkyně Marie Horáčková kvalifikovala na Olympijské hry v Tokiu 2020. Matěj Jech svým výzkumem přispívá ke zkvalitnění sportovních výkonů, a tím i k větší propagaci lukostřelby jako vrcholového sportu v České republice.

Výsledky závěrečné práce Matěje Jecha jsou volně přístupné na stránkách ČVUT ZDE.

České vysoké učení technické v Praze patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. V současné době má ČVUT osm fakult (stavební, strojní, elektrotechnická, jaderná a fyzikálně inženýrská, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství, informačních technologií) a studuje na něm přes 17 800 studentů. Pro akademický rok 2021/22 nabízí ČVUT svým studentům 227 akreditovaných studijních programů a z toho 94 v cizím jazyce. ČVUT vychovává odborníky v oblasti techniky, vědce a manažery se znalostí cizích jazyků, kteří jsou dynamičtí, flexibilní a dokáží se rychle přizpůsobovat požadavkům trhu. ČVUT v Praze je v současné době na následujících pozicích podle žebříčku QS World University Rankings, který hodnotil 1604 univerzit po celém světě. V celosvětovém žebříčku QS World University Rankings je ČVUT na 432. místě a na 9. pozici v regionálním hodnocení „Emerging Europe and Central Asia“. V rámci hodnocení pro „Engineering – Civil and Structural" je ČVUT mezi 151.–200. místem, v oblasti „Engineering – Mechanical“ na 201.–250. místě, u „Engineering – Electrical“ na 201.–250. pozici. V oblasti „Physics and Astronomy“ na 201. až 250. místě, „Natural Sciences“ jsou na 283. příčce. V oblasti „Computer Science and Information Systems" je na 251.–300. místě, v oblasti „Mathematics“ a „Material Sciences“ na 301.–350 místě a v oblasti „Engineering and Technology“ je ČVUT na 256. místě. Více informací najdete ZDE.

Fakulta informačních technologií ČVUT v Praze se zaměřuje na nejmodernější oblasti informatiky a informačních technologií. Nabízí moderní bakalářský, magisterský a doktorský studijní program Informatika. Velký zájem uchazečů o studium umožňuje dynamický rozvoj fakulty a výběrovost. Více informací najdete ZDE.