Stavba o půdorysu 6 x 4 metry začala růst na počátku března, její dokončení studenti plánují v průběhu června. Výsledkem práce nebude obytný dům, ale objekt, který poslouží pro výzkum. „Přírodní stavitelství je hladové po technických výstupech. Protože zatím nedisponuje dostatkem vědecky ověřených dat a informací, je veřejností stále často vnímáno jako laická a fanatická záležitost,“ vysvětluje důvod vzniku projektu jeden z jeho iniciátorů Ing. Jakub Diviš, doktorand z Fakulty stavební ČVUT.

Prostor pro uskutečnění dostal slaměný dům ve výzkumném centru UCEEB ČVUT, mezi jehož poslání patří i spolupráce se studenty na výzkumných projektech. „Na stavbu jsme studentům poskytli jednu z venkovních experimentálních ploch, zároveň můžou využívat vědecké zázemí centra. To jim umožňuje propojit originální nápady s možnostmi multioborového vědeckého pracoviště,“ říká doc. Lukáš Ferkl, ředitel UCEEB. Část realizace stavby přitom byla řešena také formou workshopů pro další zájemce z řad studentů fakulty, učili se zde například specifika technologie nanášení hliněných omítek.

Na stavbě se podílejí posluchači z kateder konstrukcí pozemních staveb, technologie staveb, a ocelových a dřevěných konstrukcí. „Projekt studenti pojali napříč obory, k dané problematice tak mohou přistupovat komplexně. Tak se učí i spolupráci a nutnosti součinnosti při řešení konkrétní realizace,“ vysvětluje další přínos stavby slaměného domu prof. Petr Hájek, proděkan pro vědeckovýzkumnou činnost Fakulty stavební ČVUT.

První výzkumy studenti spustili již v průběhu výstavby, další budou následovat po jejím dokončení, vědecky bude pojata i destrukce budovy. „Jedním z cílů projektu je zjišťování požárních charakteristik použitých stavebních materiálů a chování konstrukcí za požáru formou velkorozměrové požární zkoušky,“ vysvětluje Jakub Diviš. Při zkoušce, která je plánována na září letošního roku, budou v objektu umístěny jako zdroj požáru dřevěné hranice, jejichž tepelný výkon bude odpovídat požárnímu zatížení v obytných domech. Teploty v konstrukcích a okolí objektu bude sledovat speciální měřicí technika, chování konstrukce bude monitorováno také za pomoci termokamery.

Závěrečné práce studentů přinesou reálná čísla a fakta, výsledkem realizace celého projektu i jeho destrukce bude získání širokého spektra informací, které v praxi významně přispějí k poznání tohoto druhu stavitelství a využití environmentálně šetrných materiálů.

České vysoké učení technické v Praze patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. V současné době má ČVUT osm fakult (stavební, strojní, elektrotechnická, jaderná a fyzikálně inženýrská, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství, informačních technologií) a studuje na něm přes 21 000 studentů. Pro akademický rok 2017/18 nabízí ČVUT svým studentům 128 studijních programů a v rámci nich 453 studijních oborů. ČVUT vychovává moderní odborníky, vědce a manažery se znalostí cizích jazyků, kteří jsou dynamičtí, flexibilní a dokáží se rychle přizpůsobovat požadavkům trhu. V roce 2017 se ČVUT umístilo v hodnocení QS World University Rankings, které zahrnuje více než 4400 světových univerzit, v oblasti „Civil and Structural Engineering" na 51. – 100. místě, v oblasti „Mechanical Engineering“ na 151. – 200. místě, v oblasti „Computer Science and Information Systems" na 201. – 250. místě, v oblasti „Electrical Engineering“ na 151. – 200. místě. V oblasti „Mathematics“ na 251. – 300. místě a „Physics and Astronomy“ na 151. – 200., v oblasti „Natural Sciences“ na 220. místě, v oblasti „Architecture“ na 101. – 150. místě, v oblasti „Engineering and Technology“ na 201. místě. Více informací najdete ZDE.