Široká veřejnost se tu prostřednictvím modelů seznámí se stavbami doby Karla IV., které se nedochovaly, změnily podobu, nebyly dostavěny nebo byly navrženy a nikdy nevznikly. Výstava je hlavní událostí letošní kutnohorské muzejní sezóny.

Jak by vypadal kostel Panny Marie Sněžné v Praze, kdyby byl dostavěn? Nebo kolem jaké podoby Staroměstské i Novoměstské radnice chodili Pražené v roce 1420? Jak vypadala Kaple Božího těla na Dobytčím trhu, která byla zbořena na konci osmnáctého století? Či jak majestátně vyhlížel zbraslavský chrám Nanebevzetí Panny Marie, který patřil v gotickém období k největším v Čechách a byl zničen za husitských bouří? Nebo jak vypadal Hrádek na Zderaze stojící na Břežské skále, na jejímž dolním konci dnes stojí Tančící dům?

„Expozice představuje na 20 fyzických modelů staveb vrcholné gotiky. Ačkoli jsme některé z nich již vystavovali, je tu i řada modelů nových, například právě cisterciácký klášter a chrám Nanebevzetí Panny Marie na Zbraslavi. Modely jsou v měřítku 1:100 a pracovali na nich studenti a pedagogové v rámci volitelného předmětu Architektonické modely,“ vysvětluje Ing. arch. Vojtěch Dvořák z Fakulty stavební ČVUT. Prof. Mikuláš Hulec, vedoucí Katedry architektury na Fakultě stavební ČVUT v Praze, aktivitu a zájem studentů velmi oceňuje: „Umět převádět představy z 2D do 3D je pro architekty naprosto nezbytné. Zde navíc studenti vidí, jaké nádherné a velkolepé stavby dokázali naši předci postavit.“

Například zmíněný cisterciácký klášter a chrám Nanebevzetí Panny Marie na Zbraslavi měl být podle slibu Václava II. pohřebištěm starobylého královského rodu Přemyslovců. Základní kámen chrámu byl položen den po Václavově korunovaci českým králem 3. června 1297. V gotickém období patřil tento klášter svými monumentálními rozměry k největším v Čechách. Jeho celková délka byla více než 100 metrů. Oproti tomu dodnes dochovaný kostel sedlecký měří „pouze“ 95 metrů a šířka čtyřlodí pak byla 30 metrů. Za husitských bouří byl však chrám zničen a dochovalo se pouze několik fragmentů.