Široká veřejnost se tu prostřednictvím modelů seznámí se stavbami doby Karla IV., které se nedochovaly, změnily podobu, nebyly dostavěny nebo byly navrženy a nikdy nevznikly. Výstava je hlavní událostí letošní kutnohorské muzejní sezóny.

Jak by vypadal kostel Panny Marie Sněžné v Praze, kdyby byl dostavěn? Nebo kolem jaké podoby Staroměstské i Novoměstské radnice chodili Pražené v roce 1420? Jak vypadala Kaple Božího těla na Dobytčím trhu, která byla zbořena na konci osmnáctého století? Či jak majestátně vyhlížel zbraslavský chrám Nanebevzetí Panny Marie, který patřil v gotickém období k největším v Čechách a byl zničen za husitských bouří? Nebo jak vypadal Hrádek na Zderaze stojící na Břežské skále, na jejímž dolním konci dnes stojí Tančící dům?

„Expozice představuje na 20 fyzických modelů staveb vrcholné gotiky. Ačkoli jsme některé z nich již vystavovali, je tu i řada modelů nových, například právě cisterciácký klášter a chrám Nanebevzetí Panny Marie na Zbraslavi. Modely jsou v měřítku 1:100 a pracovali na nich studenti a pedagogové v rámci volitelného předmětu Architektonické modely,“ vysvětluje Ing. arch. Vojtěch Dvořák z Fakulty stavební ČVUT. Prof. Mikuláš Hulec, vedoucí Katedry architektury na Fakultě stavební ČVUT v Praze, aktivitu a zájem studentů velmi oceňuje: „Umět převádět představy z 2D do 3D je pro architekty naprosto nezbytné. Zde navíc studenti vidí, jaké nádherné a velkolepé stavby dokázali naši předci postavit.“

Například zmíněný cisterciácký klášter a chrám Nanebevzetí Panny Marie na Zbraslavi měl být podle slibu Václava II. pohřebištěm starobylého královského rodu Přemyslovců. Základní kámen chrámu byl položen den po Václavově korunovaci českým králem 3. června 1297. V gotickém období patřil tento klášter svými monumentálními rozměry k největším v Čechách. Jeho celková délka byla více než 100 metrů. Oproti tomu dodnes dochovaný kostel sedlecký měří „pouze“ 95 metrů a šířka čtyřlodí pak byla 30 metrů. Za husitských bouří byl však chrám zničen a dochovalo se pouze několik fragmentů.

„Model představuje pouze pravděpodobnou podobu kláštera a chrámu. Při jeho tvorbě jsem vycházel z plánu nalezeného v roce 1850 při opravě věže kostela v Horních Mokropsech. Důvěryhodnost nákresu, který byl pouze kopií starší kresby, potvrdil archeologický výzkum v osmdesátých letech 20. století,“ vysvětluje náročnou cestu ke vzniku podoby objektu Ing. arch. Vojtěch Dvořák. Stejně jako ostatní modely je i zbraslavský klášter vyroben v měřítku 1:100, model má rozměry cca 105x140 centimetrů a patří tak k největším v expozici. Na jeho vytvoření pracovala skupina tří studentek asi dva týdny.

„Ačkoli v Kutné Hoře byly již některé modely v minulých letech k vidění, a to na výstavách k výročí Václava IV., Václava II. a na výstavě Stavitelé katedrál, jsme rádi, že se nám nyní podařilo takto unikátní ucelenou výstavu ve spolupráci s Fakultou stavební ČVUT zorganizovat,“ říká Josef Kremla, ředitel Českého muzea stříbra v Kutné Hoře. „Kutná Hora je město s významnou historií s velkým akcentem právě na danou dobu a výstava Česká vrcholná gotika v modelech napomáhá vnímat naše kulturní dědictví. Modely vyrobené studenty jsou pro nás zároveň příslibem zájmu o tuto tématiku u mladé generace. Také doufáme, že se v rámci spolupráce s architekty z Fakulty stavební ČVUT podaří v budoucnu zhotovit i model pozdně gotické kutnohorské radnice, která vyhořela v roce 1770,“ dodává Josef Kremla.

Nejnáročnější fázi přípravy celé expozice představovaly podklady pro výrobu modelů. „Jejich shánění často vypadalo jako detektivní pátrání. U řady staveb jsou podklady jen v náznaku, takže jsem se inspiroval třeba obdobnými stavbami ze stejného období či stavěné stejnou stavební hutí. Vždy jsem se ale snažil, aby model mohl co nejvíce odpovídat realitě,“ vysvětluje autor podob Ing. arch. Vojtěch Dvořák. Většinu modelů přitom konzultoval s odborníky, převážně z NPÚ Praha, Akademie věd ČR či Muzea HMP, a informace dále doplňoval dalšími dostupnými prameny z archivů a knihoven.

„Všechny modely jsou vyrobeny z dřevité lepenky řezané na laserovém plotru a studenti spolu s pedagogy na nich strávili stovky hodin práce,“ vysvětluje modelář Ing. Michal Chalupa z Katedry architektury Fakulty stavební ČVUT, který spolu s Ing. arch. Vojtěchem Dvořákem připravoval výstavu koncepčně. Součástí expozice jsou i výstavní panely, na nichž jsou uvedeny doplňující informace a ukázána například i současná podoba lokalit a staveb.

Výstava „Česká vrcholná gotika v modelech studentů programu Architektura a stavitelství Fakulty stavební ČVUT“ probíhá v Českém muzeu stříbra v Kutné Hoře – Hrádku od 1. dubna do 30. listopadu 2022. Přístupná je každý den s výjimkou pondělí.

České vysoké učení technické v Praze patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. Podle Metodiky 2017+ je nejlepší českou technikou ve skupině hodnocených technických vysokých škol. V současné době má ČVUT osm fakult (stavební, strojní, elektrotechnická, jaderná a fyzikálně inženýrská, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství, informačních technologií). Studuje na něm přes 17 800 studentů. Pro akademický rok 2021/22 nabízí ČVUT svým studentům 227 akreditovaných studijních programů a z toho 94 v cizím jazyce. ČVUT vychovává odborníky v oblasti techniky, vědce a manažery se znalostí cizích jazyků, kteří jsou dynamičtí, flexibilní a dokáží se rychle přizpůsobovat požadavkům trhu. Podle výsledků Metodiky 2017+ bylo ČVUT hodnoceno ve skupině pěti technických vysokých škol a obdrželo nejvyšší hodnocení stupněm A. ČVUT v Praze je v současné době na následujících pozicích podle žebříčku QS World University Rankings, který hodnotil 1673 univerzit po celém světě. V celosvětovém žebříčku QS World University Rankings je ČVUT na 403. místě a na 12. pozici v regionálním hodnocení „Emerging Europe and Central Asia“. V rámci hodnocení pro „Engineering – Civil and Structural" je ČVUT mezi 151. – 200. místem, v oblasti „Engineering – Mechanical“ na 201. – 250. místě, u „Engineering – Electrical“ na 201. až 250. pozici. V oblasti „Physics and Astronomy“ na 201. až 250. místě, „Natural Sciences“ jsou na 254. příčce. V oblasti „Computer Science and Information Systems" je na 201. – 250. místě, v oblasti „Material Sciences“ na 301. až 350. místě, v oblasti „Mathematics“ na 351. až 400. místě a v oblasti „Engineering and Technology“ je ČVUT na 221. místě. Více informací najdete ZDE.