Zároveň nabízí tipy na turistické zajímavosti v okolí řek, v animaci představuje časový vývoj moderních úprav vodní cesty od konce 19. století až do současnosti, seznamuje s významnými osobnostmi spjatými s touto technickou památkou, je vybavena slovníkem odborných pojmů a nadšenci historie se v ní mohou seznámit s množstvím digitalizovaných historických dokumentů, map a výkresů. Aplikace https://www.lvvc.cz/ vznikla pod vedením doc. Pavla Fošumpaura na Fakultě stavební ČVUT v Praze, Katedře hydrotechniky.

Detailně zmapovaná vodní cesta zachycuje tok Labe od Pardubic po státní hranici s Německem v délce 240 kilometrů a 84 kilometrový úsek toku Vltavy od Štěchovic po Mělník. Na projektu se podílí celkem 24 odborníků, kromě specialistů a studentů z Fakulty stavební ČVUT to jsou i zástupci Povodí Labe, Povodí Vltavy, Ředitelství vodních cest a Státní plavební správy.

„Ke vzniku aplikace nás inspirovala péče, jaká se věnuje historickým vodním cestám ve Velké Británii v rámci cestovního ruchu, kde jsou informační centra nabitá letáky a brožurami. Zároveň jsme si uvědomili, že naše Labsko-vltavská vodní cesta je v celoevropském kontextu unikátní a neméně zajímavá jako ta anglická a současně je historie jejího vývoje pozoruhodná,“ popisuje jeden z impulzů vzniku projektu doc. Pavel Fošumpaur, který na Fakultě stavební ČVUT mimo jiné vyučuje i předmět Výstavba vodních cest.

Webová aplikace Technické památky Labsko-vltavské vodní cesty uceleně představuje celou vodní cestu, historii jejího vzniku a zaměřuje se i na jednotlivé stavební památky. Návštěvník webu zde nalezne přehlednou a velmi podrobně zpracovanou databázi vodních děl. U každého díla je doplněna například doba výstavby, historie jeho vzniku, objem jezové zdrže, informace o vodní elektrárně, plavební komoře i rybím přechodu. Uvedeny jsou zde také osobnosti stojící za vznikem díla. Pro turisty bude aplikace vítaným zdrojem inspirace na výlety, neboť nabízí veliké množství odkazů na zajímavosti v okolí, jež lze navštívit. Obdivovat lze jak technickou důmyslnost jednotlivých vodních děl, ale také hrady, zámky a historická města v okolí řeky.

Zájemce o historii potěší dokumenty, jako jsou mapy, zmínky ve starých publikacích a další informace, jež se týmu povedlo dohledat. Mnohé přitom patří k unikátním, jak podotýká Pavel Fošumpaur: „Velmi poučné a půvabné jsou nejstarší materiály z přelomu 19. a 20. století. Například výroční zprávy Komise pro kanalizování řek Vltavy a Labe v Čechách, která byla zřízena za císaře pána v roce 1896 a měla připravit a realizovat plán výstavby všech zdymadel na této vodní cestě.“  Zajímavostí webu je i slovník, který laické návštěvníky uvádí do odborné terminologie spjaté s výstavbou vodních cest a srozumitelně vysvětluje jednotlivé pojmy.

Většina vybudovaných objektů přitom slouží dodnes a po drobných úpravách dokonce odpovídají parametrům moderní vodní cesty tvořící transevropskou dopravní síť EU. „Labsko-vltavská vodní cesta a stavby na ní jsou důležité nejen pro plavbu, ale také pro ochranu před povodněmi, zadržování vody v krajině, výrobu obnovitelné vodní energie, odběry povrchové vody i rekreaci. Je to významné multifunkční dílo,“ říká závěrem doc. Pavel Fošumpaur.

Aplikace Technické památky Labsko-vltavské vodní cesty je jedním z výsledků projektu „Dokumentace a prezentace technického kulturního dědictví na Labsko-vltavské vodní cestě“ (č. projektu: DG18P02OVV004) probíhajícího v letech 2018 – 2022 v rámci programu MK ČR NAKI II. Vyvrcholením projektu bude uspořádání velké výstavy v roce 2022, počítá se také s řadou přednášek na středních a vysokých školách.