Zahajovací koncerty se konají 28. a 29. září od 19.30 hodin ve Dvořákově síni Rudolfina. První z nich v opožděném přímém přenosu uvede Česká televize na programu ČT art.

Sólistka zahajovacích koncertů Lisa Batiashvili, jejíž invenční hru a zvukovou neotřelost oceňují posluchači i recenzenti, hrála Beethovenův koncert poprvé v osmnácti letech a dosud jej považuje za mimořádné dílo: „Je to nebeská hudba, která nás přenáší do jiného světa. Beethoven napsal skladbu, která je neskutečně virtuózní, a přesto ji musíte zahrát tak lehce, jak to jen jde. Zvlášť v poslední větě musíte ukázat, co ve vás je, ale zároveň cítíte, že jste to stále vy, kdo slouží hudbě, nikoli ona vám.“

Pražskému publiku se Lisa Batiashvili poprvé představila na Pražském jaru v roce 2019. V Obecním domě tehdy s Orchestrem Dell’Accademia Nazionale di Santa Cecilia – Roma řízeným Antoniem Pappanem zahrála Bartókův Houslový koncert. S Českou filharmonií se měla poprvé setkat o několik měsíců později, a to se svým neméně slavným souputníkem Gautierem Capuçonem v Brahmsově Dvojkoncertu pro housle a violoncello. Covidová opatření ale tehdy překazila všechny plány, a tak v Rudolfinu mohla s prvním českým orchestrem vystoupit až loni na jaře v rámci cyklu Jarní hvězdy České filharmonie, kdy pod taktovkou Jakuba Hrůši provedla Saint-Saënsův Třetí houslový koncert. Protože publikum v dubnu 2021 do Dvořákovy síně ještě nesmělo, půjde teprve na zahajovacích koncertech letošní sezony o její plnokrevný debut s Českou filharmonií.

Lisa Batiashvili pravidelně vystupuje s Berlínskými a Vídeňskými filharmoniky, Londýnským symfonickým orchestrem, Newyorskou filharmonií, Concertgebouworkest, Staatskapelle Dresden a dalšími světovými orchestry. V roce 2015 byla jmenována Americkou instrumentalistkou roku, v roce 2017 byla nominována na Umělce roku časopisu Gramophone a v roce 2018 jí byl udělen čestný doktorát Sibeliovy akademie v Helsinkách. Hraje na nástroj Guarneri del Gesù z roku 1739.

Beethovenův Houslový koncert D dur patří k repertoárovým stálicím nejen Lisy Batiashvili, ale také České filharmonie, která ho provedla více než stokrát. Ke svému debutu s prvním českým orchestrem si ho zvolil například Leonidas Kavakos v prosinci 2019, naposledy ho Česká filharmonie pod taktovkou Jakuba Hrůši a se sólistou Janem Mráčkem provedla na Dvořákově Praze v září 2020. V roce 1963 vydal Supraphon nahrávku Beethovenova koncertu s Josefem Sukem za řízení Franze Konwitschného a v roce 1986 s houslistou Václavem Hudečkem a dirigentem Jiřím Bělohlávkem. U stejného hudebního vydavatelství vyšel nedávno ještě snímek pořízený Českým rozhlasem v roce 1957 se slavnou houslistkou Idou Haendel a tehdejším šéfdirigentem České filharmonie Karlem Ančerlem.

Na rozdíl od Beethovenova Houslového koncertu není Alpská symfonie Richarda Strausse v Rudolfinu slyšet příliš často a Českou filharmonií byla uvedena dosud jen čtrnáctkrát. Poprvé ji provedl Václav Talich v roce 1928, na další nastudování si musela počkat celých šedesát let. Naposledy ve Dvořákově síni zazněla na jaře 2016 v interpretaci Jakuba Hrůši.

„Mezi Beethovenovým Houslovým koncertem a Straussovou Alpskou symfonií existuje zajímavé spojení. Houslový koncert je totiž hudebně velmi úzce spojený s přírodou a Alpská symfonie samozřejmě působí už svým názvem jako jednoznačně přírodní dílo. To je však ve skutečnosti omyl, protože přírodu zde Strauss používá pouze jako metaforu životní cesty člověka od narození ke smrti a všeho, co se na této cestě přihodí. Alpská symfonie tedy není o tom, jak jdete lesem a co zaslechnete na horách. Všechno zde funguje jako příběh o prožívání lidského života. Je to naprosto existenciální dílo,“ vysvětluje šéfdirigent a hudební ředitel České filharmonie Semjon Byčkov, který zahajovacími koncerty 28. a 29. září vstupuje do své páté sezony v čele prvního českého orchestru.