ČNB zavedla nenulovou rezervu KSR poprvé v roce 2014, a to pro čtyři systémově nejvýznamnější banky. Podle zákona o bankách je ČNB povinna přezkoumat důvody pro stanovení KSR alespoň jednou za dva roky. Pro revizi systémové významnosti využívá ČNB metodiku, která vychází z řady indikátorů popisujících čtyři klíčové parametry banky: velikost, složitost, nenahraditelnost pro ekonomiku a propojenost s dalšími finančními institucemi.

První revize proběhla v roce 2016 na datech ke konci roku 2015. Na jejím základě ČNB rozšířila okruh bank podléhajících KSR na pět, přičemž dvěma bankám byla rezerva zvýšena. Druhá revize z roku 2018 nevedla ke změně nastavení sazeb KSR stejně jako ta současná, která posoudila hodnoty indikátorů jednotlivých bank z konce roku 2019.

Úroveň sazby tak i po 1. lednu 2021 zůstane pro Českou spořitelnu, ČSOB a Komerční banku ve výši 3 %, pro Unicredit Bank ve výši 2 % a pro Raiffeisenbank ve výši 1 %. Banky jsou povinny udržovat KSR na individuálním i konsolidovaném základě. Sazby jsou uvedeny v procentech z celkového objemu rizikové expozice dané banky a KSR musí být naplněna kmenovým kapitálem banky.

Po transpozici nové evropské směrnice CRD V (Capital Requirements Directive) do národní legislativy (externí odkaz) bude ČNB bankám za účelem omezení rizik spojených s jejich systémovou významností namísto KSR předepisovat kapitálovou rezervu pro jiné systémově významné instituce (J-SVI).

Směrnice CRD je jedním z klíčových předpisů EU týkajících se sektoru úvěrových institucí, tzn. v České republice sektoru bank a spořitelních a úvěrních družstev. CRD se převážně zabývá přístupem k činnosti úvěrových institucí a obezřetnostnímu dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky.