Jednání bankovní rady bylo zahájeno prezentací páté situační zprávy a nové makroekonomické prognózy pokrývající horizont do konce roku 2018. Domácí inflace dosáhla ve druhém čtvrtletí 2016 v průměru 0,3 %, což bylo o 0,2 procentního bodu méně než v prvním čtvrtletí. Nadále se tak nacházela výrazně pod dvouprocentním cílem České národní banky. Příčinou takto nízké inflace jsou nadále pozitivní nabídkové šoky ze zahraničí. Ty se projevují obnoveným poklesem cen potravin a regulovaných cen i propadem cen pohonných hmot, který se však již začal zmírňovat. Korigovaná inflace bez pohonných hmot zůstává naproti tomu nadále zřetelně kladná. Ve vývoji tohoto ukazatele se pozitivně projevuje růst domácí ekonomiky a mezd. Růst české ekonomiky v prvním čtvrtletí 2016 zpomalil na 3 %, což bylo zejména důsledkem odeznění růstu vládních investic financovaných z fondů EU z předchozího programového období. Na meziročním růstu hrubého domácího produktu se podílela především stabilně rostoucí spotřeba domácností. Ekonomiku podporují nadále uvolněné měnové podmínky, nízké ceny komodit i rostoucí zahraniční poptávka.

Nová prognóza předpokládá stabilitu tržních úrokových sazeb na stávající velmi nízké úrovni a používání kurzu jako nástroje měnové politiky do poloviny roku 2017. Poté je s prognózou konzistentní nárůst tržních úrokových sazeb. Návrat do standardního režimu měnové politiky podle prognózy nepovede ke skokovému posílení kurzu na mírně nadhodnocenou úroveň před zahájením intervencí České národní banky mimo jiné proto, že v mezidobí dochází k průsaku slabšího kurzu koruny do cenové hladiny i dalších nominálních veličin. Podle prognózy se inflace v nejbližším období začne zvyšovat vlivem rostoucí domácí ekonomické aktivity a mezd. Zároveň postupně odezní aktuálně již slábnoucí protiinflační působení dovozních cen. Inflace na horizontu měnové politiky, tedy ve třetím a čtvrtém čtvrtletí roku 2017, mírně přesáhne dvouprocentní cíl a poté se k němu bude navracet shora. K udržitelnému plnění inflačního cíle, které je podmínkou pro návrat do standardního režimu měnové politiky, tak dle nové prognózy dojde v polovině příštího roku. Růst české ekonomiky v průběhu letošního roku dále zpomalí, a to vlivem dočasného snížení tvorby hrubého kapitálu především v důsledku poklesu vládních investic spolufinancovaných z fondů EU. Po odeznění propadu vládních investic a v podmínkách nadále robustní spotřeby domácností zrychlí ekonomický růst v příštím roce na 3 %. Stejným tempem pak ekonomika poroste i v roce 2018. Rostoucí ekonomická aktivita se bude projevovat pokračujícím zvyšováním zaměstnanosti, i když jeho tempo bude zpomalovat. To povede k dalšímu, byť již jen lehkému poklesu míry nezaměstnanosti. Mzdy v podnikatelské i nepodnikatelské sféře dále zrychlí svůj růst.

V diskuzi navazující na prezentaci situační zprávy se členové bankovní rady shodovali, že rizika nové prognózy jsou vyrovnaná. Za hlavní nejistoty byly označeny vývoj zahraniční poptávky, vliv domácího volebního cyklu na zvyšování veřejných výdajů, hloubka propadu vládních investic v letošním roce a vliv dlouhodobě nízké inflace na ukotvenost inflačních očekávání. Členové bankovní rady rovněž souhlasili s celkovým vyzněním prognózy. Potřeba udržovat měnové podmínky uvolněné přinejmenším v dosavadním rozsahu tedy přetrvává. Panovala shoda, že adekvátní reakcí je ponechat měnověpolitické sazby na úrovni technické nuly. Bankovní rada znovu konstatovala, že Česká národní banka neukončí používání kurzového závazku jako nástroje měnové politiky dříve než v roce 2017. Bankovní rada přitom i nadále vidí jako pravděpodobné ukončení závazku v polovině roku 2017. Bankovní rada je také nadále připravena posunout hladinu kurzového závazku na slabší úroveň, pokud by mělo dojít k systematickému poklesu inflačních očekávání, který by se projevoval ve vývoji nominálních veličin, zejména mezd.