V rámci oslavných aktivit k tomuto výročí vznikla i nová výstava Večerníček má narozeniny!, kterou děti a jejich doprovod mohou zdarma zhlédnout v Galerii ČT na Kavčích horách denně, včetně víkendů mezi 10. a 18. hodinou. Pohádky dříve natočené i ty novější si diváci budou moci připomenout až do května příštího roku.

Výstava představí Českou televizi jako významného tvůrce animované a dětské tvorby. „Nosnými tématy jsou prožitky, dětský svět a svět fantazie, ale také důležitý odkaz české animované tvorby pro děti, jako jednoho z pokladů české kultury, který je prezentován množstvím scén, her a ukázek z nejznámějších pohádek. Návštěvníky seznámíme také s mistry a autory večerníčků,“ prozrazuje kurátorka výstavy Jana Sommerová.

Pro děti je připravena prohlídka Pařezové chaloupky, kde bydlí Křemílek a Vochomůrka, anebo domu Josefa Lady s kocourem Mikešem. Mohou se také projet v autíčku Krtečka, vyfotit se s Trautenberkem, odpočinout si s Maxipsem Fíkem nebo si vyzkoušet práci na dabingu Jiřiny Bohdalové, Petra Nárožného, Josefa Dvořáka, Karla Högera a mnohých dalších, kteří známým postavičkám propůjčili hlas.

„Za padesát pět let bylo uvedeno čtyři sta seriálů. Ještě donedávna byl nejdelším večerníčkem Bob a Bobek, ale nyní je překonán Patem a Matem, kteří mají celkem sto dvacet devět epizod. V současné době Česká televize připravuje i nové cykly, a to pokračování Chaloupky na vršku a zcela nový titul Jezevec Chrujda, jenž namluví Jiří Lábus,“ říká dramaturg Déčka Miloš Zvěřina.

Duchovním otcem myšlenky večerníčku a jeho prvním dramaturgem byl Milan Nápravník. Proslulá znělka, která je vůbec nejstarší českou televizní znělkou a jednou z nejstarších v Evropě, vznikala v červenci a srpnu roku 1965. Hlas chlapci v papírové čepici propůjčil tehdy pětiletý Michal Citavý. Vůbec prvním večerníčkem se stala nedělní pohádka Kluk a kometa režiséra Ludvíka Ráži za účasti Černého divadla a Štěpánky Haničincové vysílaná 2. ledna 1965, první barevnou pohádku před spaním mohli diváci sledovat v roce 1973. Jediným čistě hraným seriálem jsou Krkonošské pohádky (1974) režisérky Věry Jordánové, který je zároveň nejsledovanějším večerníčkem poslední dekády (158 tisíc dětí ve věku 4-12 let při podílu na publiku 59,57 %).