Přímo ohroženy jsou stále desítky tisíc pracovních míst nejen přímo v cestovním ruchu. V úterý se na tom shodli účastníci kulatého stolu uspořádaného Českou unií cestovního ruchu (ČUCR).

„Zatímco v předkovidovém roce 2019 Prahu navštívilo více než 8,4 miliónu hostů, z toho přibližně 6,8 miliónu ze zahraničí, v prvním pololetí letošního roku to bylo necelých 1,9 miliónu hostů. Cizinců z toho bylo jen něco málo přes 286 tisíc. Je zřejmé, že takový propad žene ke dnu celý český cestovní ruch. Nezbytně nutné je proto nejen urychleně podpořit příjezdový turismus, ale také odstranit trvající bariéry, které práci v tomto segmentu hospodářství komplikují,“ uvedl prezident České unie cestovního ruchu Viliam Sivek.

Podle Jiřiny Mašič z Asociace cestovních kanceláří České republiky (ACK ČR) se tuzemský incoming, organizované zájezdy zahraničních návštěvníků, na rozdíl od ostatních států EU musí dlouhodobě obejít bez přímé podpory státu. „Přesto v roce 2019 vykázaly jen cestovní agentury, zabývající se příjezdovým cestovním ruchem, roční obrat okolo 6 miliard korun. Dalších 6 miliard zde utratili jejich klienti za ostatní turistické služby. Nyní jsou již druhý rok prakticky na nule a tento trend bude vzhledem k současné situaci pokračovat nejméně do jara 2022,“ zdůraznila Mašič.

O práci už přišla více než třetina českých průvodců a na místa dalších se tlačí cizinci. Miroslav Prokeš z Asociace průvodců ČR v této souvislosti upozornil na to, že v Praze proto roste počet průvodců cizinců s průkazem bez kvalifikace, tedy průvodce 1. stupně. „Kvalifikovaní průvodci však v Praze dostávají stejný průkaz dle novely zákona,“ upozornila Jana Mecnerová ze Sdružení průvodců, která byla hlavní iniciátorkou kulatého stolu.

Dopady krize turismu na hlavní město jsou nejen ekonomické, ale nově i ekologické

Cestovní ruch nejen v Praze je ovlivňován kromě Ministerstva pro místní rozvoj mnoha dalšími rezorty, jako je vnitro, zahraničí či zdravotnictví, které si často neuvědomují provázanost a dopad svých rozhodnutí na toto odvětví. „Potřebujeme, aby fungovaly navazující služby. Pokud se nám povede přivézt skupinu turistů, musíme pro ni zajistit kvalitní a především dopravně dostupné ubytování, stravování a další služby, program s průvodcem a to tak, aby tento celý ekosystém pracoval jako jeden dobře promazaný stroj. V cestě přitom mnohdy stojí řada zbytečných překážek,“ poznamenal výkonný ředitel ACK ČR Michal Veber.

Stávající neřešená krize cestovního ruchu navíc dopadá na hlavní město nejen z hlediska ekonomického, ale i ekologického. Šetrný turismus tak dostává v této době pořádně na frak. Dle usnesení Rady hl. města Prahy došlo k přísným zákazům vjezdu autobusů do centra Prahy. Turisté se zavazadly půjdou pěšky nebo ekologie nastane jinak?

Jeden z příkladů poskytl zástupce Iniciativy pro záchranu zájezdové autobusové dopravy Jiří Vlasák. „Stávající změna vjezdů v Praze znamená třeba u kongresů to, že místo jednoho minibusu pro 24 osob plnícího ekologickou normu EURO6, který přiveze hosty z kongresového sálu, pojede minimálně šest osobních aut taxi. To přece nedává smysl,“ řekl Vlasák. Jeho kolega Jiří Jánský také hned nabídl řešení. „Rádi pomůžeme s nastavením systému, aby vše bylo ku prospěchu věci. Pomohlo by i vydávání a kontrola výjimek online, což by znamenalo, že by nemusely platit stávající nesmyslné limity,“ sdělil Jánský.

ČUCR vyzývá primátora Prahy k dialogu a k odstranění zbytečných bariér

Cestovní ruch je v existenční krizi, která bez řešení může vést k zániku celého roky budovaného systému. Navíc je Praha zasažena nejvíce, vzpamatovávat se bude tak nejdéle. Kolabující služby nebudou návštěvníci tolerovat a pojedou jinam. Dříve konkurenční Vídeň a Berlín nově doplnila polská města, která využívají jako dříve jmenované značnou státní podporu. „Vyzýváme proto primátora HMP ke společnému jednání, které odstraní některé nesmyslné bariéry a zároveň zvýší příjem i pro městem zřízené organizace. Spolu s jednotlivými asociacemi jsme připraveni pomoci zlepšit ekosystém cestovního ruchu v hlavním městě, které bylo, je a vždy bude vstupní bránou do České republiky. Za pět minut dvanáct už bylo,“ upozornil výkonný viceprezident ČUCR Jaromír Polášek.

Před nástupem covidové pandemie vytvářel cestovní ruch více než 3 % HDP a pracoval v něm každý 22. Čech. Spotřeba v cestovním ruchu převyšovala ročně 300 miliard korun a do veřejných rozpočtů z něho plynulo ročně zhruba 125 miliard korun. Turismus vytvářel téměř 6% podíl na celkové produkci ČR a zhruba 7% podíl na celkových příjmech státního rozpočtu. „Přestože se tato situace dále zhoršuje, zůstává cestovní ruch i nadále na okraji zájmu všech politických stran. A to je varující,“ konstatoval Polášek.

Česká unie cestovního ruchu je největším nezávislým a nejsilnějším profesním sdružením pro koordinaci a prezentaci zájmů podnikatelů v cestovním ruchu, a to jak směrem do odvětví tak i mimo ně. Cílem České unie cestovního ruchu je zkvalitnění spolupráce uvnitř odvětví cestovního ruchu a efektivnější prosazování nutných změn. Unie v současné době sdružuje 16 profesních organizací a bezmála 7 800 v nich seskupených subjektů z oblasti cestovního ruchu s přibližně 181 tisíci zaměstnanci.
Mezi členy České unie cestovního ruchu patří Asociace cestovních kanceláří ČR, Asociace českých cestovních kanceláří a agentur, Asociace bazénů a saun ČR, Asociace kempů ČR, Asociace kuchařů a cukrářů ČR, Asociace průvodců ČR, Asociace organizací cestovního ruchu, Asociace turistických informačních center ČR, Asociace turistických regionů ČR, Český spolek horských průvodců, EDUSKI ČR, Klastr cestovního ruchu, Klub českých turistů, Sdružení průvodců, Svaz léčebných lázní ČR, Svaz venkovské turistiky a agroturistiky. Aspirujícím členem ČUCR je Unie horských povolání ČR.