Saldo hospodaření sektoru vládních institucí skončilo v roce 2016 přebytkem ve výši 29,3 miliard Kč, jenž v relativním vyjádření odpovídá 0,62 % HDP. Přebytkového salda bylo na roční bázi dosaženo poprvé za celé sledované období (od roku 1995). Aktuální výše zadlužení sektoru dosáhla úrovně 37,22 % HDP, při meziročním poklesu o 3,10 procentního bodu (p.b.). Uvedené fiskální údaje sloužící k hodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií byly zaslány Evropské komisi v rámci prvních notifikací v roce 2017.

Notifikační tabulka deficitu a dluhu vládních institucí, Česká republika, 2013-2016

	Jednotka	Rok
		2013	2014	2015	2016
Saldo hospodaření sektoru vládních institucí	mil. Kč	-51 129	-83 063	-28 635	29 275
Konsolidovaný hrubý dluh sektoru vládních institucí	mil. Kč	1 840 412	1 819 098	1 836 255	1 754 899
Hrubý domácí produkt (HDP), běžné ceny	mil. Kč	4 098 128	4 313 789	4 554 615	4 715 061
Saldo hospodaření sektoru vládních institucí v % HDP	%	-1,25	-1,93	-0,63	0,62
Konsolidovaný hrubý dluh sektoru vládních institucí v % HDP	%	44,91	42,17	40,32	37,22

Ke zlepšení salda hospodaření došlo na všech úrovních sektoru vládních institucí. Ústřední vládní instituce hospodařily v roce 2016 s deficitem 20,4 mld. Kč při meziročním poklesu deficitu o 36,5 mld. Kč. U místních vládních institucí došlo k meziročnímu růstu přebytku o 18,5 mld. na 44,8 mld. Kč. O bezmála 3 mld. na 4,9 mld. Kč vzrostl přebytek také subsektoru fondů sociálního zabezpečení.

Celkové příjmy sektoru vládních institucí vzrostly meziročně o 1,1 %. K růstu příjmů nejvíce přispěl růst příjmů ve formě sociálních příspěvků (6,1 %), důchodových daní (5,9 %) a daní z výroby a dovozu (5,4 %). Pokles na příjmové straně byl naopak zaznamenán v případě ostatních běžných (-21,3 %) a kapitálových transferů (-70,5 %). Tento vývoj byl do značné míry spojen s klesajícími příjmy v rámci projektů spolufinancovaných z fondů Evropské unie.

Celkové výdaje sektoru vládních institucí meziročně poklesly o 1,9 %. Na poklesu se nejvíce podílely výdaje související s investiční aktivitou, tj. výdaje na tvorbu hrubého kapitálu (-32,8 %) a investiční dotace (-16,8 %). V souvislosti s vývojem na finančních trzích došlo k meziročnímu poklesu výdajů na úroky o 8,9 %. Nejvyšší meziroční růsty byly naopak zaznamenány ve vyplacených dotacích (8,1 %), ostatních běžných transferech (5,7 %) a náhradách zaměstnancům (5,6 %).

Relativní výše dluhu vládních institucí na konci roku 2016 dosáhla úrovně 37,22 % HDP. Meziročně došlo k poklesu výše relativní zadluženosti o 3,10 procentního bodu. Ke snížení relativní výše zadlužení přispěl jak rostoucí nominální HDP (1,38 p.b.), tak snížení nominální výše dluhu (1,72 p.b.).  K poklesu došlo zejména v položce krátkodobých dluhových cenných papírů (-79,7 mld. Kč) a dlouhodobých úvěrů (-22,9 mld. Kč). Naopak růst o 24,2 mld. Kč byl zaznamenán v položce dlouhodobých dluhových cenných papírů.

Ukazatele uvedené v tabulce byly zaslány 31. března 2017 Eurostatu.

Notifikaci deficitu a dluhu vládních institucí sestavuje a předkládá Evropské komisi každá členská země Evropské unie vždy za čtyři uplynulé roky a formou projekce i běžný rok, a to vždy ke konci března a září. Projekci běžného roku sestavuje a publikuje Ministerstvo financí. Kvantifikace fiskálních ukazatelů je založena na metodice Evropského systému národních účtů (ESA 2010). Podle maastrichtských kritérií by výše deficitu neměla překročit 3 % a úroveň kumulovaného dluhu 60 % HDP.

Přebytek/deficit vládních institucí je výše čistých půjček (+) nebo výpůjček (-) v systému národního účetnictví. Ukazatel vyjadřuje schopnost sektoru v daném roce financovat (+) jiné sektory ekonomiky nebo potřebu tohoto sektoru být ostatními sektory financován (-).

Dluh vládních institucí představuje nominální výši konsolidovaných závazků sektoru vládních institucí vyplývající z emitovaného oběživa, přijatých vkladů, emitovaných dluhových cenných papírů a přijatých půjček. U cizoměnových dluhových nástrojů zajištěných proti měnovému riziku je ocenění provedeno na bázi smluvního kurzu.