Český statistický úřad: Míra zadlužení vládních institucí v 3. čtvrtletí 2022 nadále rostla

11.01.2023 8:24 | Tisková zpráva

Saldo hospodaření sektoru vládních institucí skončilo ve třetím čtvrtletí roku 2022 v deficitu odpovídajícímu úrovni 3,4 % HDP. Míra zadlužení sektoru vládních institucí stoupla meziročně o 4,8 p. b. na 45,2 % HDP.

Český statistický úřad: Míra zadlužení vládních institucí v 3. čtvrtletí 2022 nadále rostla
Foto: ČSÚ
Popisek: Logo Českého statistického úřadu

Schodek hospodaření vládních institucí ve 3. čtvrtletí roku 2022 dosáhl 60,3 mld. Kč, což v meziročním srovnání znamená zhoršení o 17,4 mld. Kč. Na tomto výsledku se podílelo především hospodaření ústředních vládních institucí, které skončilo ve schodku 69,5 mld. Kč, což představuje meziroční zhoršení o 24,4 mld. Kč. Místní vládní instituce i nadále hospodařily s přebytkem ve výši 4,6 mld. Kč, který se meziročně snížil o 9,8 mld. Kč a hospodaření fondů sociálního zabezpečení (zdravotních pojišťoven) skončilo v přebytku 4,5 mld. Kč.

„Hospodaření vládních institucí v třetím čtvrtletí roku 2022 skončilo ve schodku ve výši 60,3 mld. Kč. Míra zadlužení sektoru vládních institucí meziročně stoupla o 4,8 procentních bodů a dosáhla výše 45,2 % HDP. Na rozdíl od minulosti na straně závazků roste podíl přijatých půjček oproti emitovaným cenným papírům,“ uvedla Helena Houžvičková, ředitelka odboru vládních a finančních účtů ČSÚ.

Saldo hospodaření sektoru vládních institucí, 3. čtvrtletí 2020 – 3. čtvrtletí 2022:

tabulka

Poznámka: Údaje v tabulce nejsou sezónně očištěny, nelze je srovnávat mezičtvrtletně.

Celkové příjmy sektoru vládních institucí stouply meziročně o 10,3 % a dosáhly 39,9 % HDP. Na meziročním růstu příjmů se podílelo zejména zvýšení příjmů z daní z výroby a dovozu, z přijatých sociálních příspěvků, daní z příjmů a přijatých úroků. Celkové výdaje vládních institucí meziročně vzrostly o 12,2 % a dosáhly 43,4 % HDP. Nejvíce vzrostly ostatní běžné transfery, sociální dávky, výdaje na hrubou tvorbu kapitálu a vydané úroky. Pokles byl zaznamenán u dotací.

Nominální dluh vládních institucí meziročně stoupl o 548,6 mld. Kč na 2 982,5 mld. Kč. Míra zadlužení sektoru vládních institucí meziročně stoupla ze 40,4 % na 45,2 % HDP, vliv nominální změny dluhu činil +8,3 p. b., přičemž rostoucí nominální HDP přispěl k poklesu zadlužení o - 3,6 p. b. Mezičtvrtletně dluh stoupl o 187,5 mld. Kč, což představuje zvýšení míry zadlužení o 1,7 p. b. Růst nominálního HDP přispěl k poklesu o -1,2 p. b.

Také v třetím čtvrtletí 2022 byl nárůst dluhu (187,5 mld. Kč) výrazně vyšší než výsledek hospodaření (-60,3 mld. Kč) sektoru vládních institucí. Vládní instituce si vypůjčily o 127,2 mld. Kč více, než byla jejich potřeba financování, což se projevilo na straně aktiv zejména nárůstem hodnoty poskytnutých půjček.

Z hlediska jednotlivých komponent dluhu byl meziroční nárůst zaznamenán především u emitovaných cenných papírů (+383,4 mld. Kč) a nově i u přijatých půjček (+163,4 mld. Kč).

Dluh sektoru vládních institucí, 3. čtvrtletí 2020 – 3. čtvrtletí 2022:

graf

graf

Saldo hospodaření vládních institucí po očištění o sezónní a kalendářní vlivy skončilo v deficitu 77,2 mld. Kč, který odpovídal 4,4 % HDP. Mezičtvrtletně se saldo hospodaření zhoršilo o 26,8 mld. Kč. Vývoj salda hospodaření vládních institucí očištěného o sezónní a kalendářní vlivy ilustruje následující graf.

Sezónně očištěné saldo hospodaření vládních institucí, 3. čtvrtletí 2020 – 3. čtvrtletí 2022:

graf

Poznámky:
Kvantifikace fiskálních ukazatelů je založena na metodice Evropského systému národních účtů (ESA 2010). Uvedené údaje jsou v metodickém souladu s údaji sloužícími pro účely statistiky nadměrného dluhu (EDP, excessive deficit procedure) a pro hodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií.
Přebytek/deficit vládních institucí je výše čistých půjček (+) nebo výpůjček (-) v systému národního účetnictví. Ukazatel vyjadřuje schopnost sektoru v daném období financovat (+) jiné sektory ekonomiky nebo potřebu tohoto sektoru být ostatními sektory financován (-).
Dluh vládních institucí představuje výši konsolidovaných závazků sektoru vládních institucí vyplývající z přijatých vkladů, emitovaných dluhových cenných papírů a přijatých půjček. U cizoměnových dluhových nástrojů zajištěných proti měnovému riziku je ocenění provedeno na bázi smluvního kurzu.

Saldo hospodaření je porovnáno s výší HDP v daném čtvrtletí v běžných cenách. Výše konsolidovaného dluhu vládních institucí je porovnána se součtem posledních čtyř čtvrtletních HDP v běžných cenách. Podrobné údaje v časových řadách o saldu hospodaření a dluhu vládních institucí jsou součástí tabulek Transmisního programu (tabulka 25 a tabulka 28) publikovaných na stránkách ČSÚ v sekci „HDP, Národní účty“.(Sektor vládních institucí - ZDE). Pokud není uvedeno jinak, data nejsou očištěna o sezónní a kalendářní vlivy. Časová řada sezónně očištěného salda vládních institucí (položka Čisté půjčky/ výpůjčky) Časová řada sezónně očištěných účtů za S.13 ZDE.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Tisková zpráva

Co myslíte, že bude nyní s Ukrajinou?

Trump přeci dávno deklaroval, že pomoc Ukrajině omezí. Myslíte, že má Ukrajina bez USA šanci Putinovi vzdorovat? Že EU dokáže pomoc ze strany USA nahradit? Podle mě je toto začátek konce Ukrajiny-bohužel. PS: Myslíte, že se Trupmovi podaří konflikt ukončit, čímž se před volbami chvástal? A proč se o...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Ministerstvo vnitra: Listina základních práv a svobod nebo zákon o zániku ČSFR. Česko má nové archivní kulturní památky

22:08 Ministerstvo vnitra: Listina základních práv a svobod nebo zákon o zániku ČSFR. Česko má nové archivní kulturní památky

Seznam mimořádně významných archiválií České republiky se rozšířil o pět nových archivních kulturníc…