„V průběhu prvního pololetí letošního roku se živě narodilo 55 736 dětí. Ve srovnání s loňským prvním pololetím to bylo o 544 méně. Meziročně mírně ubylo jak dětí narozených vdaným ženám, tak ženám nevdaným. Děti narozené mimo manželství představovaly 48,7 % všech narozených, což je nepatrně méně než ve stejném období loňského roku,“ komentuje Michaela Němečková z oddělení demografické statistiky ČSÚ.

Na konci června letošního roku populace Česka čítala celkem 10,625 milionu obyvatel. Během prvního pololetí přibylo v obyvatelstvu 15,4 tisíce osob. O přírůstek se postaralo zahraniční stěhování, jehož saldo činilo 17,7 tisíce. Počet živě narozených dětí (55,7 tisíce) zůstal nižší než počet zemřelých osob (58,1 tisíce).

Podle předběžné statistické bilance se počet obyvatel České republiky mezi 1. lednem a 30. červnem roku 2018 zvýšil o 15,4 tisíce na 10 625,4 tisíce. Veškerý přírůstek zajistila zahraniční migrace, která skončila s výsledným saldem 17,7 tisíce osob. Bilance přirozené měny byla záporná, když počet zemřelých převýšil o 2,3 tisíce počet živě narozených.

V měsících leden až červen se podle předběžných údajů živě narodilo 55,7 tisíce dětí, meziročně o 0,5 tisíce méně. Mírný úbytek byl zaznamenán jak u počtu dětí narozených v manželství (28,6 tisíce), tak mimo manželství (27,1 tisíce). Podíl dětí narozených nevdaným ženám dosáhl 48,7 % a byl poprvé mírně nižší než o rok dříve (48,9 % v prvním pololetí 2017). Nejvíce dětí se narodilo ženám ve věku 30 let, prvorozené děti ženám ve věku 27 let.

V prvním pololetí roku 2018 podle předběžných údajů zemřelo 58,1 tisíce obyvatel Česka, stejně jako v prvním pololetí roku 2017. Mezi zemřelými bylo 29,2 tisíce mužů a 28,8 tisíce žen. Nejvíce zemřelých, 9,9 tisíce, patřilo do věkové skupiny 85–89letých osob a to v důsledku vysokého počtu zemřelých žen v tomto věku. U zemřelých mužů však převládaly osoby ve věku 70–74 let, vlivem silných ročníků narozených po druhé světové válce a vyšší úmrtnosti mužů. Ve věku do jednoho roku zemřelo celkem 156 dětí, o 15 více než v loňském prvním pololetí. Kojenecká úmrtnost se meziročně mírně zvýšila o 0,3 promilového bodu na 2,8 ‰.

Podle předběžných údajů uzavřelo v průběhu ledna až června roku 2018 sňatek 20,9 tisíce párů mužů a žen, o 1,1 tisíce více než v prvním pololetí předcházejícího roku. Bezmála polovina z nich, 10,3 tisíce párů, vstoupila do manželství v průběhu měsíce června. Šlo o nejvyšší měsíční počet sňatků od roku 2009. Tři čtvrtiny nevěst i ženichů uzavíraly manželství poprvé. Nejvíce ženichů bylo ve věku 29 let a nejvíce nevěst ve věku 27 let.

Podle dosud dostupných údajů celkem 11,9 tisíce rozvodů nabylo právní moci během měsíců leden až červen 2018. Bylo to o 1,2 tisíce méně než v témže období roku 2017. Téměř polovina rozvodových řízení (46 %) byla zahájena na základě společného návrhu obou manželů. Převažovaly rozvody rodin s nezletilými dětmi (7,0 tisíce) nad rozvody manželství bez nezletilých dětí (4,8 tisíce). Rozvod se celkem dotkl 11,0 tisíce nezletilých. V průměru trvalo rozvedené manželství 14,9 roku.

Zahraničním stěhováním vzrostla populace České republiky během prvních šesti měsíců roku 2018 o 17,7 tisíce osob. Hodnota salda byla o 5,2 tisíce vyšší než v prvním pololetí roku 2017. Meziročně zesílil jak proud přistěhovalých, tak vystěhovalých. Do ČR se ze zahraničí přistěhovalo celkem 29,2 tisíce osob, o 7,8 tisíce více než o rok dříve. Naopak z Česka do zahraničí se vystěhovalo celkem 11,5 tisíce obyvatel, o 2,6 tisíce více než v prvním pololetí roku 2017. Na vyšším počtu přistěhovalých i vystěhovalých se významně podíleli občané Ukrajiny. Nejvyšší kladné saldo stěhování za 1. pololetí roku 2018 bylo zaznamenáno s občany Ukrajiny (5,6 tisíce), druhé nejvyšší s občany Slovenska (2,7 tisíce). S odstupem následovalo saldo občanů Rumunska a Bulharska (každý 1,1 tisíce).

Poznámky:
Veškeré zpracovávané a publikované údaje se týkají všech obyvatel, kteří mají v ČR trvalé bydliště, a to bez ohledu na státní občanství. Od roku 2001 (v návaznosti na Sčítání lidu, domů a bytů 2001) údaje zahrnují také cizince s vízy k pobytu nad 90 dnů (podle zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců) a cizince s přiznaným azylem (podle zákona č. 325/1999 Sb., o azylu). Od 1. 5. 2004, v návaznosti na tzv. euronovelu zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců, se údaje týkají též občanů zemí EU s přechodným pobytem na území ČR a občanů třetích zemí s povolením k dlouhodobému pobytu. Údaje zohledňují rovněž události (sňatky, narození a úmrtí) českých občanů s trvalým pobytem na území ČR, které nastaly v cizině. Veškeré údaje za rok 2018 jsou předběžné.
Údaje o potratech za 1. pololetí 2018 nejsou obsaženy z důvodu neúplnosti dat poskytnutých Ústavem zdravotnických informací a statistiky ČR.